Lesní divadlo v Šanově ožilo koncerty a divadly

Amadeus mezi kapkami deště

ŠANOV. Lesní divadlo v Šanově má svoji tradici. V 50. a 60. letech minulého století patřilo k vyhlášeným amatérským divadelním scénám okresu. Hrána zde byla nejen jednotlivá divadelní představení, ale pořádaly se zde i přehlídky ochotnických souborů. Poprvé jsem lesní divadlo navštívil v roce 1967, kdy zde tehdejší ochotnický soubor Osvětové besedy Křivoklát hrál historickou fresku Ladislava Stroupežnického „Mikuláš Dačický z Heslova“. V paměti mi utkvělo široké jeviště s vysokými portály a hlediště, ze kterého bylo díky svažitému terénu odevšad dobře vidět.

Později jsem se dozvěděl, že divadlo přestalo být užívané a téměř vzalo za své. A tak, když jsem mířil do Šanova v pátek 15. srpna na představení hry Petera Shaffera „Amadeus“, kterou zde hrál soubor Rádobydivadla Klapý, byl jsem zvědavý na novou tvář tohoto lesního kulturního stánku.

„Zhruba před dvěma roky jsme lesní areál zrekonstruovali. Podařilo se nám na to získat dotaci z Evropské unie. Prakticky jsme museli udělat všechno znovu. Stály tu jen dvě obvodové zdi jeviště. Chyběla podlaha, areál nebyl oplocený, neexistovaly elektrické rozvody, z laviček zbyla jen torza,“ popisuje starosta Šanova Zdeněk Netrh. Dnes je zde pěkné zastřešené pódium, nové lavičky v hledišti, sociální zařízení a zázemí s občerstvením. Podle slov pana starosty zde probíhají akce pětkrát, šestkrát do roka. „Začali jsme koncerty country hudby, vystupovala tu i rocková kapela a letos už zde dvakrát vystoupilo divadlo z Krupky se hrami Ať žijí nebožtíci a Červená Karkulka. Několik akademií tu měla škola,“ vypočítává starosta. Podle jeho slov je návštěvnost akcí stabilní. Na divadla chodí okolo 70 až 80 diváků, na koncerty o něco víc. A nejsou to jen Šanovští, ale i z okolí a Rakovníka.

Představení Shafferova „Amadea“ bylo mimořádné, protože se jednalo o předposlední uvedení této hry souborem Rádobydivadla Klapý. Derniéra „Amadea“ proběhla hned následujícího dne na nádvoří libochovického zámku.

Příběh, který pro jeviště přeložil Martin Hilský, je notoricky známý z geniálního oscarového filmu Miloše Formana. Na ty, kteří se nezalekli dešťových kapek a citelného chladu (přišlo 70 diváků), čekal opravdu mimořádný zážitek. Peter Shaffer se inspiroval romantickou legendou, která vznikla ještě za života Antonia Salieriho, a sice že průměrný skladatel a dvorní kapelník Salieri, který žárlil na Mozartovo dílo, geniálního skladatele otrávil. Skvělá inscenace získala několik ocenění. Hostující režisér Jaroslav Kodeš vystavěl opravdu vynikající představení, kostýmy počínaje, přes hudbu, úsporné rekvizity, „kubrickovské“ svícení, až po mistrné zvládnutí jednotlivých situací. Syrovost Salieriho a Mozartova životního příběhu ostře kontrastuje s okázalostí a snobstvím vídeňského dvora císaře Josefa II. Představení je umocněno skvělými výkony protagonistů – Václava Špirita v roli dvorního skladatele Antonia Salieriho, který celý příběh vypráví a komentuje, Víta Šťastného v úloze „floutka“ W. A. Mozarta a Petry Znamenáčkové v roli Constance Mozartové. Navzdory „psímu“ počasí si všichni přítomní odnášeli z šanovského „lesa“ nezapomenutelný zážitek.

Tomáš Bednařík