O prázdninách dochází ke zvýšenému počtu úrazů
Pomoci by měl umět každý
RAKOVNÍK. Léto, dovolené a prázdniny jsou nejen časem odpočinku, ale také, bohužel, obdobím se zvýšeným počtem úrazů. A to nejen dospělých, ale zejména dětí. „Děti jsou jako utržené z řetězu, na táborech a na prázdninách u prarodičů často zkoušejí to, co si zatím ještě nezkusily. A někdy to končí úrazem,“ říká ze své zkušenosti školitelka první pomoci a vystudovaná zdravotní sestra Lucie Kolářová.
K nejčastějším úrazům patří v letním období kolapsy z horka nebo fyzického přepětí. Pomoc člověku, který zkolabuje, je jednoduchá. „Zkontrolujeme jeho běžné životní funkce, zda dýchá, zda mu funguje srdíčko. Poklekneme vedle ležícího člověka a přiložíme svoje ucho na nos a ústa postiženého. Tak cítíme i sebemenší závan vzduchu. Druhou ruku přiložíme na krkavici a cítíme, jestli funguje srdce. Pak mu zvedneme nohy nahoru, mozek se okysličí a člověk opět nabyde vědomí. U dětí zvedneme nohy rovnou,“ radí Lucie Kolářová.
Dalšími typickými letními nepříjemnostmi jsou úpal a úžeh. Úpal nastává z celkového přehřátí v uzavřených a nevětraných místnostech. Postiženému se zvýší teplota, má bolesti hlavy a mohou se vyskytnout i křeče. „Pomoc je opět snadná. Přesuneme ho do chladu, uvolníme oděv a podáváme slané nápoje, protože došlo k odplavení minerálů z těla.“ Úžeh vzniká z dlouhého pobytu na sluníčku. „Postiženého uložíme do stínu a podáváme mu chlazené nápoje. Postupně, ne naráz. Celého se snažíme ochlazovat. Nedáváme mu žádné léky na bolesti nebo na horečky,“ radí školitelka první pomoci.
O odřeniny včetně tržných ran není o prázdninách také nouze. „V každém případě musíme ránu vyčistit. Stačí vodou a vyplachujeme tak dlouho, dokud je tam nečistota. Tak zabráníme, aby nám později hnisala. Když ránu vypláchneme, okolí vydezinfikujeme a přelepíme ,čtvercem‘ a náplastí. Běžné odřeniny moc nekrvácí a krvácení většinou brzy samo ustane. Pokud dojde k větší tržné ráně, tak je potřeba konce rány stlačit k sobě. Během dvou minut přestane krvácet i větší rána. Pak se rozhodneme, zda jet na ambulanci a nechat si ránu zašít, nebo jde-li o menší ránu, tak ji jen přelepit.“
Častou letní zdravotní komplikací je krvácení z nosu. „Dříve se jej lidé snažili zastavit tak, že postiženému zaklonili hlavu. Opak je ale správně. Musíme mu hlavu předklonit, zmáčkout obličej u nosních křídel a neškodí dát něco studeného za krk,“ radí Lucie Kolářová.
„Lidé si mnohdy nevědí ani rady s vyjmutím klíšťat. Různě je vytáčejí a dělají s nimi různé kousky. V okamžiku, kdy je klíště zakousnuté, není už rozdíl, zda je tam 50 minut nebo půl druhé hodiny. V klidu dojdeme domů, potřeme klíště jodovou dezinfekcí a vyvikláme ho ze strany na stranu. Klíště se určitě pustí, ránu znovu vydezinfikujeme jódem, nebo jakoukoliv jinou dezinfekcí.“
Nástrah a úrazů, které na nás v létě čekají, je samozřejmě mnohem víc. Třeba vyražený dech, otřesy mozku, pobodání vosami nebo včelami, pokousání psem, uštknutí hadem, vyražení zubů, popálení… na to vše bychom měli znát první pomoc.
Tomáš Bednařík
