Místo levné obnovy musí řešit investici za desítky milionů
Obecní „kořenovky“ bez podpory
ČISTÁ. Jedinou na okrese a jednou z mála v republice je obecní kořenová čistírna odpadních vod v Čisté. I když rozbory vody, která z ní vytéká, nevycházejí v její neprospěch, má bohužel smůlu v tom, že jsou kořenové obecní čističky aktuálně v nemilosti státu. Proto obec nemůže dosluhující „čovku“ pouze zrekonstruovat, ale je úřady nucena k tomu, aby postavila novou odlišné technologie. A tím pádem i nový kanalizační řad, což znamená celkovou investici za šedesát až sedmdesát milionů korun.
Kořenovou čistírnu tvoří systém čtyř rákosových polí, na která odpadní voda natéká, a rostliny, které jsou v nádržích vysazeny, ji přirozeně čistí. „Kořenovka“ má nízké provozní náklady, není závislá na elektřině a její údržbu jsou obce schopny zvládnout vlastními silami. Navíc není v krajině rušivým elementem. Tyto výhody ale bohužel nestačí k tomu, aby je stát podporoval.
„Rádi bychom kořenovou čistírnu zachovali. Je účinná a její obnova by nás stála minimum oproti nákladům na novou stavbu. Bohužel ale není kořenové čistění obcím doporučováno. Každou chvíli máme kontrolu z inspekce životního prostředí. Naposledy u nás byla před několika týdny a opět byly hodnoty u vypouštěných vod bez závad. Nezjistili žádné pochybení. Čističku pravidelně ošetřujeme, sekáme, na pohled vypadá dobře, nezapáchá, čistění odpadních vod je pro občany nízkonákladové, přesto je u úřadů v nemilosti. Nechápu, v čem je chyba. Proč je něco, co funguje, špatné,“ říká starostka Blanka Čebišová.
Čistecká „čovka“ má kapacitu 800 ekvivalentních obyvatel, což obci dostačuje. Povolení na její fungování platí do roku 2015, neznamená to však, že v příštím roce její provoz skončí. Je možné žádat o prodloužení povolení. „Podobnou kořenovou čistírnu mají ve Spáleném Poříčí. Tam starosta také stále žádá o prodloužení. Vždy ho dostane jen na dva další roky,“ vysvětluje starostka. Proto Čistá v posledních letech usiluje o stavbu nové čistírny a kanalizace, což ovšem není vůbec snadné kvůli nastaveným dotačním podmínkám. Ty totiž nepočítají s podporou projektů na rekonstrukce, ale jen s výstavbou nových. A čistecký projekt na ČOV a kanalizaci je, byť se bude jednat o nové stavební dílo, rekonstrukcí.
Právě kvůli tomu se nakonec obec, která již byla připravena na příjem dotace, musela se svým projektem vrátit na samý začátek. „Projekt, který jsme měli, nesplnil podmínky dotačního titulu. Vycházely nám vysoké náklady v přepočtu na jednoho ekvivalentního obyvatele. Problém totiž vězí v tom, že už máme na kanalizaci napojeno přes 90 procent obyvatel, nově se tedy připojí jen minimum občanů. A dotační podmínky jsou takové, že se započítávají pouze nově připojení. Vysvětlovali jsme, že máme stávající kořenovku a kanalizaci a že se na novou napojí opět všichni a k nim přibude malé procento dalších, ale úřední šiml je nekompromisní. To, že bude nově napojeno jen nějakých 50 obyvatel, je zásadní údaj. Máme na původní projekt posudek, který ho doporučuje předělat a řešit jinak. Jak, to nyní zjišťujeme. Hledáme řešení, které bude ekonomicky výhodné pro obec i občany,“ vysvětluje starostka.
Čistá bohužel nemůže postavit pouze novou ČOV. Pokud začne využívat mechanicko-biologický systém čistění, je nutná i rekonstrukce kanalizace, která je v Čisté dosud jednotná pro dešťové i odpadní vody. Díky tomu natékají do kořenové čistírny splašky již naředěné. V případě biologické čistírny je potřeba kanalizace oddělit.
Markéta Hartlová
