Vznikající čtyřpodlažní bytový dům v Luženské ulici.

Stavební úřad budovu nepovolil, přesto má povolení

V Luženské už chybí jen hrad

RAKOVNÍK. Luženská ulice dostala další architektonickou ránu. Jakoby nestačily garáže stojící „zády“ k ulici nebo shluk různých drobných staveb a skladiště haraburdí mezi areálem společnosti Elektro Viola a prodejnou s ručním mytím aut Michala Kotála. Ulice teď získává další „dominantu“ v podobě čtyřpodlažního bytového domu, který je nalepen těsně u chodníku před autobusovou zastávkou. Zajímavé je, že stavební odbor Městského úřadu Rakovník stavbu nepovolil, a přesto vzniká v souladu se zákonem.

Bývaly doby, kdy na určité lokality existovaly zástavbové studie a v územním rozhodnutí byly předepsány základní limity a pravidla, jako je výška budov, tvar střechy, vzdálenost od komunikace, druh oplocení apod., které stavebníci museli dodržet. Jak je možné, že si v poslední době ve městě každý staví, co ho napadne, a to bez jakýchkoliv pravidel, ptáme se vedoucího odboru výstavby Františka Staňka. „Dům, na který se nás ptáte a na který nás upozorňují i další občané, náš stavební úřad nepovolil. V novele stavebního zákona v roce 2006 došlo ke změně, kdy stavebník může využít služeb autorizovaného inspektora s celostátní působností. Toho jmenuje přímo Ministerstvo pro místní rozvoj. Tento nový institut využívají za úplatu hlavně nejrůznější developeři. A to je případ i stavby v Luženské ulici. Stavebník využil této možnosti a stavební povolení si vyřídil prostřednictvím inspektora. My jsme se proti jeho rozhodnutí odvolali, takže věc řešil krajský úřad. Ten stavebníka vyzval k doplnění chybějících náležitostí, my se znovu odvolali, ale krajský úřad naše odvolání zamítl, a tak bylo nakonec vydáno řádné stavební povolení, které jsme zveřejnili na naší úřední desce,“ vysvětluje František Staněk.

Výhrady stavebního úřadu se týkaly inženýrských sítí. „Chtěli jsme, aby stavebník doložil, že se bude moci připojit na kanalizaci a další sítě. Což nakonec splnil. Jinak proti stavbě samotné a jejím parametrům úřad nemůže nijak zasáhnout. Je to věc stavebníka,“ doplňuje Staněk. S naší připomínkou, proč úřad nehlídá urbanistiku a neddohlíží nad tím, aby se nově vznikající stavby více hodily do stávající zástavby, vedoucí nesouhlasí. „To je činnost, která našemu úřadu nepřísluší. Stavby vznikající na soukromých pozemcích nám nepřísluší nijak regulovat. Pokud to vezmete z historického hlediska, když začali stavět hrad Křivoklát, měli vlastně štěstí, že tehdy ještě neexistovala správa CHKO ani další úřady. Protože ty by takovou stavbu v křivoklátských lesích nemohly povolit. A to by byla přece škoda,“ uzavírá s nadsázkou František Staněk.

Pavel Sklenička