Árií Za štíhlou gazelou přednesla Markéta Panská.
Árie z českých oper připomněly probíhající Rok české hudby
Festival zahájili mladí interpreti
RAKOVNÍK. Jarní měsíce duben a květen patří již řadu let hudebnímu festivalu Rakovník bratří Burianů (RBB), který je oslavou nejen těchto rousínovských pěvců, ale hudby vůbec. Myšlenka na založení festivalu se objevila již na konci 80. let minulého století a od té doby se z malé akce stala jedna z nejvýznamnějších kulturních akcí na Rakovnicku.
První z koncertů bývá obvykle věnován mladým interpretům a nejinak tomu bylo i letos. Výjimečnost středečního koncertu však spočívala v tom, že byl jakýmsi výběrem árií pouze českých oper. Proč tomu tak bylo, objasnila průvodkyně večerem Radmila Hrdinová. „Letos slavíme Rok české hudby, takže jsme využili této okolnosti a věnovali první z koncertů českým autorům.“
Připomněla i fakt, že pokud by chtěla vyjmenovávat všechny české skladatele, byla by to řada velmi dlouhá a podobně by to dopadlo i v případě interpretů. „Jsem velmi ráda, že u příležitosti Roku české hudby jsme pěvce tak trochu donutili připravit si repertoár z českých oper, neboť ty se bohužel neobjevují v programech tak často, jak by si zasloužily.“
Árie hudebních velikánů, jakými byli Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Vilém Blodek či Leoš Janáček, přednesli tři muži a jedna žena. V sále rakovnického KC se ve středu 9. dubna představila zhruba padesátce posluchačů sopranistka Markéta Panská, spolu s ní tenorista Jan Ondráček, basista Adam Leftwich a barytonista Stanislav Krejčiřík. O klavírní doprovod se postaral pedagog Pražské konzervatoře Augustin Kužela.
Koncert věnovaný těm nejkrásnějším áriím z českých oper otevřely skladby Antonína Dvořáka. Jako první zazněla árie z dnes téměř nehrané opery Šelma sedlák. „Je to jeho pátá opera a ve své době byla příznivě přijata. Libreto je však poněkud naivní, proto je dnes tak málo hraná,“ přiblížila Radmila Hrdinová.
Druhou árii z opery Armida přednesla Markéta Panská. Zařadit ji podle hranosti spadala by do stejného soudku jako opera první. „Je to velmi náročná a krásná opera. Premiéru měla jen několik týdnů před Dvořákovou smrtí a nebyla přijata příznivě,“ připomněla průvodkyně. Ale všichni, kteří si vyslechli jednu z nejkrásnějších árií – Za štíhlou gazelou, jí museli dát za pravdu, že Dvořák napsal hudbu až opalizující jemným impresionistickým stylem, jíž mířil kamsi do budoucnosti.
Dostalo se však i na jeho nejznámější operu, kterou je Rusalka. Zazněly z ní dokonce tři ukázky – árie prince v podání Jana Ondráčka, slavná árie o měsíčku (Markéta Panská) a nakonec árie vodníka, kterou zazpíval Adam Leftwich.
Závěr Dvořákovského bloku pak patřil Jaroslavu Krejčiříkovi a árii purkrabího z opery Jakobín, který je oslavou české hudby. Čili v takto komponovaném pořadu nemohl chybět. Ale to byl jen začátek velkého hudebního zážitku, který v podobném duchu přiblížil i další výše zmíněné autory.
Lenka Pelcová
