Senomaty zrušily poplatek, nemotivoval ke třídění

Proč se ceny za popelnice liší?

RAKOVNICKO. Proč u nás platíme šest stovek, když jinde stačí čtyři? A proč v Lubné neplatí nic? Každý rok v lednu a únoru, kdy se začínají vybírat poplatky za svoz komunálního odpadu, slyší na obecních úřadech stejnou písničku. Někomu se zdají poplatky vysoké, někomu systém špatně nastavený. Odpad produkuje každý, tudíž za jeho svoz a skládkování musí platit. „Lidi by nejradši neplatili nic,“ konstatuje starosta Krupé Jiří Klátil. Co se odpadů týče, je na každé obci, jak vysokou částkou se rozhodne svoz dotovat. Může si říct, že nebude od občanů vybírat nic, ale tím pádem jí ubudou v rozpočtu peníze, které by mohla použít na různé investice. Nebo se rozhodne, že svoz nebude dotovat vůbec, a nastaví poplatek tak, aby si za své odpady platili jen sami občané.

„Roční poplatek za svoz odpadu máme u trvale žijících obyvatel 600 korun na osobu a u rekreantů 600 korun za nemovitost. Někomu se to zdá příliš, ale i tak musíme za odpady doplácet kolem čtvrt milionu ročně. Komu se zdá být poplatek moc vysoký, měl by si spočítat, že za něj má 52 svozů ročně (loni v pololetí jsme vyšli občanům vstříc a schválili jejich požadavek na vyvážení popelnic každý týden), jeden svoz je tak stojí necelých dvanáct korun. A to jsou do poplatku zahrnuty i svozy nebezpečného a velkoobjemového, které se dělají dvakrát do roka,“ říká Jiří Klátil. Zastupitelé mají ze zákona právo poplatek zvyšovat, v Krupé se rozhodli, že zůstanou na stejné částce jako v minulém roce. I když vědí, že poté, co rozšířili četnost svozů na 52 do roka, bude obec doplácet víc než zmíněných 250 tisíc korun.

Zajímavým a efektivním způsobem řeší odpady v Senomatech. Systém, jaký městys vytvořil, je nejen spravedlivější k občanům, ale zároveň pro obec neznamená žádnou finanční zátěž. „Svoz odpadů nedotujeme, a přesto nemusíme od obyvatel vybírat vysoké poplatky. Je to tím, že jsme zrušili místní poplatek, který domácnosti nijak nemotivoval v tom, aby třídily a nenechávaly zbytečně vyvážet poloprázdné popelnice,“ říká senomatský starosta Tomáš Valer. Nyní si každá domácnost zaplatí takovou svozovou četnost, jakou potřebuje. Čtyřčlenné domácnosti, která netopí uhlím, bohatě stačí jeden svoz za čtrnáct dní. Ročně tak za odpady zaplatí kolem 1200 korun (druhou složku ceny tvoří částka 90 Kč/osobu/rok za nebezpečný a velkoobjemový odpad).

Aby městys občany ještě více motivoval ke třídění odpadů, umožňuje jim třídění bioodpadu ve speciální nádobě a také jim dodává pytle na plasty. „Ty jsou sváženy našimi zaměstnanci každé pondělí a za jeden vytříděný pytel plastů snížíme domácnosti částku za odpady o sedm korun. Díky tomu dnes u nás třídí mnohem více lidí. Se systémem jsme tedy velmi spokojeni, i když je s ním mnohem více práce, protože musíme s každou domácností každoročně uzavírat dodatek ke smlouvě,“ říká Tomáš Valer. Ne všude by podobný systém uspěl. Na rozdíl od místních poplatků, kde je možné vymáhat dlužnou částku exekucí, totiž není možné občany nutit, aby smlouvu s obcí uzavřeli.

Největší množství vyprodukovaného odpadu mají vesnice v rekreačních oblastech. Například ve Zbečně mají na svém katastru 460 rekreačních objektů, a to už je nějakého odpadu. „Těžko říci, jestli bychom mohli mít nižší poplatky za popelnice, kdybychom tu neměli tolik chat. Ale každopádně nás rekreační objekty odpadem velmi zatěžují. Chataři nemají popelnice, odpad dávají do přistavených kontejnerů. Ročně hradí poplatek 550 korun za objekt. U našich občanů se snažíme trochu zvýhodňovat, že odpad třídí, proto platí za osobu 450 korun. Výši poplatku stanovujeme podle nákladů, které za odpady máme,“ říká starosta Zbečna Stanislav Dryják.

Kdo by za odpad nejraději neplatil nic, měl by se přestěhovat do Lubné. Tam totiž obec od roku 2008 od občanů žádné poplatky za komunální odpad nevybírá. „Tehdy jsme k tomu přistoupili z důvodu, že jsme zvýšili daň z nemovitosti, což nám přineslo vyšší příjmy do rozpočtu. Když lidé zaplatili více na dani, rozhodli jsme se jim odpustit poplatky za popelnice. A zatím nemáme důvod se k nim vracet. Obec sice ročně zaplatí za odpady kolem 700 tisíc korun, ale na dani z nemovitosti vybereme více. A navíc, když jsme poplatky vybírali, stejně jsme svoz museli dotovat částkou kolem půl milionu korun,“ vysvětluje starosta Pavel Vyskočil.

Když obec od poplatků za odpady upustila, byly největší obavy z toho, že lidé přestanou být motivování ke třídění. To se ale nepotvrdilo. Třídit nepřestali. Přispělo k tomu i to, že dostávají zdarma od obce pytle na tříděný odpad, který je svážen jednou za měsíc. „Pytle nemusí nikam nosit, stejně jako popelnice je umístí před dům a svozová firma je naloží. Vždy na jaře a na podzim navíc lidem umožňujeme likvidaci větví ze zahrad a listí. Stačí, když je nechají před domy a pracovníci obce je odvezou. Se systémem, jaký jsme nastavili, jsme spokojeni, i když bohužel nemůžeme říct, že bychom tu už neměli žádné černé skládky. Nemyslím si ale, že by je dělali naši občané, ti k tomu nemají důvod,“ uzavírá lubenský starosta.

Markéta Hartlová