Jan Saudek během svého vyprávění srší neskutečnou energií.

Obrazy a fotografie světoznámého fotografa poprvé v Rakovníku

mistr se zpožděním, ale s energií

RAKOVNÍK. „Přijede?“ „Bude tady?“ To byly nejčastější otázky, které byly slyšet ve čtvrtek v podvečer v Mansardě Muzea T G.M. v Rakovníku. Myšlen byl pochopitelně výtvarník, fotograf Jan Saudek, na jehož vernisáži výstavy nazvané prostě Obrazy, fotografie se sešlo nepočítaně lidí.

Vzhledem k tomu, že pátá hodina již odbila a výtvarník stále nikde, začala s hudební produkcí skupina 2ND. Ale po zhruba čtvrthodince se objevil energický autor v červené košili i šále a v doprovodu své současné přítelkyně – partnerky Pavly Hodkové a ředitelky muzea Magdaleny Elznicové Mikeskové. Ta pochopitelně Jana Saudka přivítala a zahájila vernisáž: „Jsme moc rádi, že nám Jan Saudek vyšel vstříc a umožnil nám tu uspořádat tuto výstavu. Poděkování patří i panu Františku Srpovi, pokladníku Masarykovy společnosti, který nám tuto výstavu zprostředkoval. Je to dlouholetý přítel Jana Saudka. Chodí spolu pravidelně cvičit neboli – jak říkával T. G. Masaryk – společně sokolují. Jan Saudek má s T. G. Masarykem společnou i jeho vnitřní sílu a vitalitu a je jeho velkým ctitelem. Na tomto místě bych chtěla dodatečně poděkovat za jeho příspěvek na jezdeckou sochu, kterou máme v Lánech.“

Právě tato socha byla i příčinou Saudkova zpoždění. Cestou do Rakovníka ji totiž s partnerkou navštívili a pak se vydali přes „Myší díru“, takže cesta jim trvala poněkud déle, než předpokládali. Saudek to ovšem omluvil humorem sobě vlastním: „Omlouvám se, čekali jsme dvacet minut u sochy na Lánech, protože slečna si to spletla a myslela, že vernisáž je tam. Bylo mi podezřelé, že tam nikdo není. Bylo by to poprvé, většinou si pár lidí zaplatím. Pokud jde o T. G. Masaryka, ­setkal jsem se s ním asi jako půlroční děcko ve Stromovce. Prezident se tehdy zeptal mé matky, zda jsou v kočárku kluci, ona řekla že ano, a on prý na to odvětil – to budou vojáci.“

Díky této Saudkově spojitosti s Masarykem máme po Francii, Austrálii, USA a dalších světových destinacích možnost spatřit jeho dílo právě v Rakovníku. Byť osud nebyl k Janu Saudkovi vždy přívětivý – v dětství přišel skoro o celou svou rodinu, s bratrem Karlem prošli Osvětimí – právě Rakovník mu osud ukázal i klady žití. O ty se ostatně s dychtivými posluchači podělil (viz S Janem Saudkem...). Ještě než se tak stalo, dostal dort ve tvaru ženského torza, který ho evidentně potěšil. Nicméně jeho Portrét muže, Hamleta, Úsvit, Balet, Voda a oheň či třeba snímek S tou nejhlubší slovanskou poklonou může naopak potěšit vás, prohlédnout si je můžete do 16. března.

Lenka Pelcová