Většina rekreačních chalup se mění na trvalé bydlení

Už jen čtyři volné parcely

SENOMATY. Projektovou dokumentaci pro lokalitu Hostokryjská začal městys Senomaty připravovat v době, kdy přišla ekonomické krize. Po stavebním boomu, kdy během pár let v Senomatech vyrostla nová čtvrť Na Vyhlídce, měl městys připraveny další pozemky, které chtěl zasíťovat a prodávat zájemcům o stavbu rodinného domu. Jenže po celé republice tehdy rapidně klesla poptávka po parcelách. Zastupitelé proto velmi zvažovali, zda se do několikamilionové investice pustí. Nakonec rozhodli, že ano. A zjistili tím, že jsou Senomaty opravdu žádaná adresa. Zájem stavebníků totiž neopadl ani v době krize.

„Jsme ideální příměstská obec, proto mají lidé i nadále velký zájem postavit si u nás dům a usadit se tu,“ říká starosta Tomáš Valer. Městys v lokalitě zasíťoval dvacet parcel, což znamenalo investici čtyři až pět milionů korun. „Na infrastrukturu a zasíťování jsme sice dostali od ministerstva pro místní rozvoj dotaci, jenže ta je omezena částkou 50 tisíc korun na jednu parcelu, proto byla většina nákladů financována z obecního rozpočtu. Investice se nám ale vrací prodejem parcel. Prodáno jich je šestnáct. Domy tam rostou jak houby po dešti a v některých už se bydlí,“ přibližuje starosta.

Dnes už se lokalita Hostokryjská jmenuje Na Hradišti. K novému názvu přispěli archeologové, kteří zde při archeologickém výzkumu objevili komorovou hrobku s kamennou mohylou ze starší doby železné (kolem roku 620 před Kristem). „Letos počítáme s tím, že v lokalitě vybudujeme hlavní komunikaci. Zatím jsme ji nedělali z důvodu, aby se při stavební činnosti nezničila,“ vysvětluje Tomáš Valer.

Ke konci roku 2013 měly Senomaty 1145 obyvatel. Díky výstavbě se v posledních letech každoročně rozrostou o desítky obyvatel. „Poměrně masivní nárůst jsme měli v roce 2012, kdy nám přibylo kolem šedesáti obyvatel. Nepomáhá nám v tom ale jen výstavba. Dalším faktorem je, že se tu velice rychle mění rekreační bydlení v trvalé. Zvláště na Nouzově a Hostokryjích, kde byla spousta chalup,“ říká starosta a dodává, že dnes, když se taková nemovitost prodá, už to v osmi případech z deseti není na chalupu, ale na trvalé bydlení.

„Pozitivní migrace je to, co nám přidává obyvatele. Porodnost by to nezachránila. I to je hlavní důvod, proč jsme se do parcel pustili. Nebylo to kvůli zisku, proto také pozemky neprodáváme za nijak závratně vysokou cenu. Noví obyvatelé znamenají pro obec přínos. Zachová se škola, školka, je to pozitivní pro poskytovatele služeb i pro obecní rozpočet, protože hlavním kritériem při rozdělování peněz je počet obyvatel. A co se týče tématu začleňování nových obyvatel mezi starousedlíky? Není to jako v okolí Prahy, kde je víc lidí v satelitech než v původní zástavbě. Pokud se chce někdo zapojovat do veřejného dění nebo navštěvovat kulturní akce, nehraje v tom roli, jestli bydlí ve staré zástavbě nebo v nových domech,“ říká starosta. Lokalita Na Hradišti je poslední, kde prodává parcely městys. Další výstavba, s níž počítá územní plán, je na soukromých pozemcích.

Markéta Hartlová