Studenti zhlédli příběh ženy, jež prošla koncentráky

Příběhy bezpráví na gymnáziu

NOVÉ STRAŠECÍ. Nadace Člověk v tísni už několik let realizuje projekt nazvaný Příběhy bezpráví, který je určený školám. „Základní princip tohoto projektu tkví v tom, že nadace nabídne každý rok v listopadu školám několik filmových dokumentů týkajících se novodobých českých dějin. Podmínkou účasti v projektu je, že si škola vybere jeden film, uspořádá jeho projekci a k ní zorganizuje ještě besedu. Buď s pamětníkem událostí, s historikem nebo s publicistou,“ vysvětluje Iva Vachková, učitelka dějepisu a literatury Gymnázia J. A. Komenského v Novém Strašecí.

Tady byl projekt původně určený pro studenty čtvrtého ročníku. Se změnou školního vzdělávacího plánu, který stanovil pouze tříletou výuku dějepisu, je nyní projekt realizován ve třetích ročnících. „Od příštího roku se ale zase vracíme ke čtyřletému dějepisu, tak ho vrátím do posledního ročníku,“ podotýká Iva Vachková. Na Gymnáziu J. A. Komenského navazuje na projekt ještě návštěva místa paměti. Studenti jezdí buď do terezínského ghetta, nebo do tamní policejní věznice a také do památníku Vojna u Příbrami.

„Do projektu jsme zapojeni už několik let, takže škola si pořizuje sbírku dokumentů, které může využít i v jiných ročnících. Letos jsem vybrala dokument režisérky Heleny Třeštíkové, která natočila v roce 2001 rozhovor s Hedou Margoliovou – Kovályovou nazvaný Hitler, Stalin a já,“ pokračuje Iva Vachková. Pětapadesát studentů z třetích ročníků a letošní maturanti z dějepisu zhlédli sugestivně vyprávěný příběh ženy, která nejprve prošla nacistickými koncentráky a v roce 1952 přišla o svého manžela Rudolfa Margolia, který byl mezi jedenácti popravenými ve vykonstruovaném politickém procesu s Rudolfem Slánským. Následovala beseda o případech bezpráví za války i v 50. letech na Rakovnicku,

„V první hodině, která navazuje na tuto projekci, povedu přímou reflexi k filmu. Budeme se bavit o tom, jak dokument na studenty zapůsobil, jaký mají názor na tehdejší události a zdali mají podobné zkušenosti v rodině. Potom zpracují výstup v podobě zamyšlení, co je na projekci a besedě nejvíc zaujalo. Posledním krokem bude návštěva místa paměti,“ vypočítává paní učitelka.

Podle zkušeností z minulých ročníků, zpracovává drtivá většina studentů výstupy hodně poctivě a začíná se poptávat doma a ve svém okolí. Shánějí pamětníky a ptají se jich na jejich zkušenosti. „Už máme docela slušnou databázi rozhovorů, které studenti nasbírali. Se zvukovými nahrávkami a písemnými dokumenty pracujeme dál v hodinách,“ dodává Iva Vachková.

Během let, co jsou novostrašečtí gymnazisté do projektu Příběhy bezpráví zapojeni, už zhlédli několik zajímavých filmů, např. Postavení mimo hru, kde Augustin Bubník vyprávěl o zatčení a uvěznění hokejových mistrů světa z let 1947 a 1949, nebo rozhovor s bývalými příslušníky StB Nikomu jsem neublížil. Nejzajímavější byl ale projekt o okupaci v srpnu 1968, kdy své vzpomínky zprostředkovali studentům profesoři GJAK Václav Vodvářka (tehdy student 2. ročníku) a Bohumil Chochola, který zde učil prvním rokem. Iva Vachková je přesvědčena, že když se podaří zprostředkovat novodobé dějiny studentům formou, která je zaujme, otevřou se a dokáží najít celou řadu dalších osudů a souvislostí.

Tomáš Bednařík