Hudební človíčkové pokřtili „Potvory“

RAKOVNÍK. Pokud naposledy psal šéfredaktor Raportu, že s kapelou The Small people by chtěl hrát každý, návštěvník středečního koncertu nutně nabyl dojmu, že se tak už stalo.

Před klubem v Čermákových sadech bylo tolik aut, že to na první pohled vypadalo, že se na protějším břehu potoka hraje nějaké hokejové derby. Nic takového, ale zůstaneme-li u sportovní terminologie, tak o vítězné exhibiční utkání se vlastně jednalo. Jen to bylo utkání hudební a odehrála ho nejpočetnější kapela rakovnické ZUŠ. Důvod k radosti byl veliký: The Smallpeople křtili svoji novou desku Potvory.

I když má kapela „človíčků“ (jak jim familiérně říká sám kapelník Leoš Janoušek) sedmatřicet členů (alespoň podle fotek na obalu desky), v klubu spočítat nešli, protože se jejich sestava po každé písni měnila a přes zahuštěnou frontlajnu jste neměli šanci vidět dozadu na rytmiku. Dokonce flétny a harmonika byly vykázány na forbíru vedle pódia. To nic neměnilo na tom, že „smolíci“ si koncert užívali, a ti kteří zrovna nehráli na pódiu, tak si alespoň zpívali s kamarády nebo s rodiči pod ním.

Po pěti rozjezdovkách se už na nic nečekalo a přistoupilo se rovnou ke slavnostnímu aktu. „Musím hned bohužel omluvit dvě nejdůležitější osoby, autora obalu Milana Zimmermanna a mistra zvuku Davida Maříka, bez kterých by deska určitě nevznikla,“ omlouval nepřítomnost dvou hlavních kmotrů autor hudby a kapelník Leoš Janoušek.

Dělal to se skromností sobě vlastní, protože jeho zásluhy na vzniku nového CD jsou neoddiskutovatelné podobně jako Martiny Polanové, která v projektu „stohlavé“ kapely odborně vede zpěváky (a vůbec drží rodinnou atmosféru).

Než Leoš doběhl pro desku, připomněla Martina, že kapela je známá nejen v Evropě, ale díky dvěma zpěvačkám pronikla její hudba i do Vietnamu, kde se The Smallpeople řekne (a zaznělo něco jako) „nguói nhó“. Zpěvačka Světlana Ngyen Ly odkývala, že je to naprosto správně.

Legrace byla i u samotného křtu. Nebyl proveden sektem, ale jak na cédéčko plné potvor (Klíště, Roupy, Bacily) sluší a patří: biolitem na hubení škůdců, který darovalo kadeřnictví Happy.

„Nyní je CD nezávadné a nic z něj na vás nevyskočí,“ chlácholil Leoš, když vhazoval pokřtěnou placku mezi diváky. Ti se pak postupně dočkali všech písní na něm nahraných a dalších. V průběhu večera se dostavil i jeden z kmotrů Milan Zimmermann, který přivezl hudební pozdrav v podobě živého Hradního Dua.

Připomeňme, že kromě Leošova hudebního autorství se o texty písní zasloužili Gabriel Pleska a Honza Švácha. Na zvuku desky, která byla nahrána v prostorách ZUŠ, pak mamutí práci odvedl David Mařík. Pečlivě odstranil všechny zbloudilé tóny, nahrávky znějí i při kvantu nástrojů vyváženě a deska se příjemně poslouchá. Chcete-li Človíčkům udělat radost, určitě si ji nadělte pod stromeček.

Sláva Vaic

« Zpět

Katalog služeb

Zobrazit celý katalog