Foto

Stejně se chrášťanští školáci radovali i před třemi lety. Tentokráte škola vyhrála 200 tisíc korun.

Za výhru koupí mimo jiné i keramickou pec

Škola si „vymazala“ 200 tisíc

CHRÁŠŤANY. Školáci, jejich příbuzní, zaměstnanci školy i lidé z Chrášťan jsou za sedm měsíců, kdy škola bojovala o výhru v soutěži S chutí pomáhejme školám i dětem růst, důkladně promazaní. Proč? Soutěž totiž spočívala v tom, že museli nakupovat výrobky Rama a jako důkaz shromažďovat účtenky. Kdo měl na svém kontě nejvíce výrobků, vyhrál. Chrášťanská základní škola si nakonec „vymazala“ první místo s výhrou 200 tisíc korun.

V podobné soutěži, která měla stejného vyhlašovatele, už škola uspěla před třemi lety. Tehdy jí nákupy výrobků Domestos a Cif vynesly půl milionu korun, za které se opravila střecha, topení, snížily stropy nebo vybavila družina.

„Soutěž probíhala od 1. března do 30. září, tentokráte byly vyhlášeny dvě kategorie – pro velké a malé školy. Výsledek se přepočítával na žáka. Celých sedm měsíců jsme tedy shromažďovali účtenky, na nichž byla napsaná Rama. Průběžně jsme je skenovali a odesílali,“ říká družinářka a vychovatelka Eva Divišovská, která byla hlavním tahounem soutěže. Zapojila se většina žáků, škola ale nikoho k nákupům nenutila.

„Je jasné, že ne každému Rama chutná. Bylo na každém, jestli chce pomoct, nebo ne. Stejně jako minule se zapojili i naši známí, děti ze školky, lidé z vesnice a další. A tak jako minule to byly nervy,“ říká vychovatelka. Až do letních prázdnin si škola udržovala čelní pozici, dokonce  v obou kategoriích. V červenci pak v jedné z kategorií spadla níž, ale to ji alespoň donutilo neusnout na vavřínech a snažit se i přes prázdniny.

Září už bylo hodně kruté. A to i z důvodu, že začali škole některé účtenky vyřazovat. „A to ty, na kterých jsme měli Creme Bonjour. Kvůli němu jsem tam i speciálně volala a na začátku soutěže mi řekli, že je výrobkem Ramy a započítávat ho budou. Jenže dva dny před vyhlášením výsledků nám začali účtenky s Creme Bonjour vyhazovat. Prý proto, že už ho Rama nevyrábí. Neuznali nám jich přes čtyři sta,“ vysvětluje Eva Divišovská.

Poslední dva dny tedy byly hodně vypjaté. Nikdo nevěděl, jestli je vyřazování účtenek nesrazí mimo první tři výherní místa. „Spousta lidí v našem okolí nám říkala, že se tomu nemůžeme divit, že nám přece po předchozí půlmilionové výhře nedají dalších 200 tisíc a že hledají způsob, jak nás vyšachovat,“ říká Eva Divišovská. Náskok školy byl ale natolik veliký, že ji ani po vyřazení takového množství účtenek nikdo z prvního místa nesesadil.

„Účtenek jsme měli celkem 1309, získali jsme celkem 2210 bodů a kdyby nám bývali nevyhodili těch 400, konkurovali bychom v celkovém hodnocení i velkým školám. A co nás překvapilo, že se do soutěže přihlásilo přes tři tisíce škol, ale aktivních bylo jen 297, které to dotáhly do konce,“ říká vychovatelka.

Škola šla do soutěže s tím, že v případě výhry vybuduje ve svém areálu školní hřiště. Jenže když zjistila, že by na to 200 tisíc korun nestačilo, hledala něco jiného. „Tentokráte pořídíme víc menších věcí. Vchodové dveře do školy i školky, rolety do oken, protože ty současné propouštějí světlo a hygiena nám doporučila jejich výměnu, dále dveře do tříd, nábytek do učebny nejmladších žáků a keramickou pec, abychom mohli dělat v družině i keramiku,“ uzavírá Eva Divišovská.

Markéta Hartlová

« Zpět