Jednu směnu zajišťují obsluhu v kavárně i klienti stacionáře Dobromysl. Práce s lidmi jim velmi zvedla sebevědomí.
Při besedě s režisérem Troškou byla hlava na hlavě
Kavárna zvedla klientům sebevědomí
SRBEČ. Kavárna, kterou v Srbči otevřelo Společenství Dobromysl a v níž obsluhují i klienti jeho stacionáře, se zavedla velmi dobře. Přes léto se obsluha skoro nezastavila. Daří se i pořádání kulturních akcí a dobře slouží také infocentrum. Ovšem, co je hlavní, stacionáři se konečně podařilo prolomit ledy.
„Našim klientům kavárna hodně pomohla v komunikaci s vesnicí a stacionář se díky ní více otevřel zdejším lidem, kteří najednou zjistili, že jsme docela normální, ne žádní divní lidé za zdí,“ říká Daniela Kederová ze Společenství Dobromysl. Krásné a útulné prostředí lidi přilákalo. „Ze začátku bylo znát, že chodili hlavně na kukačku. Pak se to rozjelo a přes léto tu byl opravdu nával. Někdy to byl docela masakr. Jinak sem nejvíc lidí chodí v pátek večer a v sobotu. Nejčastěji na pivo. Sám jsem vůbec nečekal, že může mít v Srbči kavárna takový úspěch. Asi nám pomohlo i to, že už je delší dobu zavřená hospoda, a tak si místní zvykli chodit sem,“ říká Milan Cífka, který v kavárně obsluhuje na večerní směně.
Odpolední směnu zajišťuje terapeut s některým z klientů Dobromysli. Ten nápoje a jídlo roznáší. „Tím, že tu uživatelé našeho stacionáře obsluhují, jim hodně stouplo sebevědomí. Je na nich vidět, jakou mají radost, že něco dokáží. A těší nás, jak pozitivně na ně zákazníci reagují. Zatím jsme se tu nikdy nesetkali s žádným posměchem nebo že by byli nervozní, že nám to trochu trvá. A to ani v létě, kdy jsme chvílemi opravdu nestíhali, protože lidí chodilo spoustu,“ říká Daniela Kederová.
Hned přes silnici se totiž nachází koupaliště, které obec letos vyspravila, a tak bylo v sezoně stejně vytížené jako kdysi v jeho nejlepších časech. V teplých dnech stálo na silnici auto za autem. „Stěhovali jsme se sem před jedenácti lety a nic podobného jsme tu už nezažili. Letošní léto bylo takové, jak ho známe jen z vyprávění,“ přibližuje Daniela. A protože chtěla obec stacionáři pomoci, nepronajala nikomu kiosek na koupališti. Veškeré občerstvení tedy zajišťovala kavárna.
Zrekonstruované prostory statku nejsou jen kavárnou, ale především kulturním a informačním centrem. Turisté tu mohou získat zajímavé tipy na výlety. Íčko je bohatě zásobeno materiály obecně prospěšné společnosti Rakovnicko. „Už od otevření jsme se začali věnovat i kulturní náplni našeho projektu. Alespoň třikrát do měsíce tu pořádáme nějakou akci, ať už to jsou besedy, zpívání nebo promítání. Z nedávných akcí měla například velký ohlas beseda s režisérem Zdeňkem Troškou, který je patronem našeho sdružení. Byla tu hlava na hlavě. Vyprávěl veselé historky z natáčení a na lidech bylo znát, že ho mají opravdu rádi, protože je to nesmírně srdečný a lidový člověk,“ říká Daniela.
V kavárně probíhá i promítání sportovních přenosů a také filmové večery. Je zároveň i výstavním prostorem, její stěny zdobí obrazy nebo fotografie. Výstavy se tu střídají vždy po dvou měsících. Prostor dostávají amatéři i profesionální výtvarníci. „Vždy jeden doporučí dalšího. Problém nemáme ani se sháněním přednášejících na besedy. Byť nedostávají žádný honorář, protože akce jsou benefiční a výtěžek jde na stacionář, což se týká i celého provozu kavárny. Víme, že nesmíme usnout na vavřínech, a musíme stále pořádat akce a jejich prostřednictvím sem lidi přitáhnout. Proto máme v plánu i pravidelné nedělní pohádky, a to ve spolupráci s rakovnickými loutkáři.“ Kavárna funguje tak, jak si v Dobromysli vysnili. „Dělá nám radost. A jsme rádi, že se sem lidé vracejí a cítí se tu dobře,“ uzavírá Daniela.
Markéta Hartlová
