Necelá polovina příslušníků zůstane u 15. ženijní brigády
Veteráni se loučili s kasárnami
RAKOVNÍK. Veteráni, kteří v minulosti sloužili u 2. tankového pluku, se přišli v sobotu 12. října rozloučit s rakovnickými kasárnami. Pro mnohé z nich to byla poslední možnost projít si areál ještě v čase, kdy ho obývají vojáci. V lednu už tu žádné zelené uniformy nepotkají.
Veteráni se sdružují v oficiálním klubu, proto se scházejí pravidelně, většinou ale v rakovnickém muzeu. Kvůli rušení ženijního praporu udělali výjimku, sešli se v kasárnách a sezvali na setkání co nejvíce tehdejších příslušníků pluku. Přijelo jich kolem sedmdesátky, mezi nimi i bývalý velitel Jaroslav Pekař, který velel rakovnickému tankovému pluku od roku 1991 až do jeho zrušení.
„Co se týká činnosti pluku, tak až do poloviny roku 1993 tu probíhal normální výcvikový vojenský život a plnily se běžné úkoly vojenské přípravy. Pak bylo rozhodnuto, že se pluk zruší. To, že tu nakonec vojáci zůstali, je největší zásluha tehdejšího předsedy okresního úřadu Jiřího Chalupeckého. Když se dozvěděl, že se má pluk rušit, začal vyvíjet obrovské úsilí v rámci ODS. Jezdili jsme na různá jednání a zasedání a především díky jeho snaze bylo nakonec rozhodnuto, že sem půjde záchranný pluk,“ říká Jaroslav Pekař, který poté velel i záchranářům až do roku 2001, kdy odešel k Hradní stráži.
Jak vzpomínal, nebyl přerod útvaru jednoduchý. Vyškolení vojenští záchranáři, kteří k pluku přišli z Vansdorfu, tvořili jen třicet procent příslušníků pluku, zbylých sedmdesát byla pestrá směsice vojáků ze sedmnácti útvarů, které bylo potřeba v záchranářských odbornostech vyškolit. Vše se ale zvládlo. Navíc byly do areálu kasáren investovány nemalé částky. „Byly to stamiliony. Všechny baráky se zateplily, dělaly se nové elektro a vodoinstalace, plynové topení, všechno zanedbané se postupně opravovalo,“ říká Jaroslav Pekař s tím, že i proto ho mrzí, že vojáci v Rakovníku končí.
Zástupce současného velitele Zdeněk Hofman veterány seznámil nejen s celou historií posádky, ale i nejbližší budoucností. Zmínil například, že zhruba 45 procent příslušníků 152. ženijního praporu bude i nadále působit u 15. ženijní brigády, tedy v Olomouci, Bechyni nebo v Jincích (kde dočasně působí asanační odřad bechyňského praporu), třicet procent přejde k jiným subjektům Armády ČR a zhruba 25 procent ženistů plánuje odchod do civilu. Velení praporu také připravuje slavnostní rozlučku vojáků s Rakovníkem. Uskuteční se 11. listopadu od 11 hodin na Husově náměstí a bude mít podobu vojenského ceremoniálu.
Setkání Klubu veteránů se zúčastnila i ředitelka Muzea T. G. M. Magdalena Elznicová Mikesková. Muzeum ale nespolupracuje jen s vojenskými vysloužilci, momentálně je v jednání s velitelem praporu o přemístění některých předmětů do sbírky muzea. „Jde nám o to, aby byla historie útvaru zachována. Kromě praporu bychom chtěli získat uniformu, výložky s kotvou a rakem, různé publikace, pamětní doklady na úspěchy posádky, kroniku, pokud ji útvar vede, a podobně. O tom, které předměty to budou, stále jednáme,“ říká ředitelka muzea.
Markéta Hartlová