Velikost zvonů Václava a Bartoloměje návštěvníky velmi překvapila.

Rakona umožnila zpřístupnit léta uzavřenou památku

Zvonice se otevře každý rok

RAKOVNÍK. Dřevěná zvonice u kostela sv. Bartoloměje je jednou z nejvýznamnějších památek Rakovníka. Málokomu se ale dosud poštěstilo nahlédnout do jejích útrob. Není proto divu, že se unikátní možnost prohlídky zvonice setkala s takovým zájmem veřejnosti. Římskokatolická církev ji zpřístupnila u příležitosti pouti sv. Bartoloměje. A po dva víkendové dny ji tehdy navštívilo přes 500 lidí. Na možnost prohlédnout si obdivuhodnou práci mistrů tesařů a dva cenné zvony, které bytelná konstrukce nese, se stála fronta. A vystát ji, rozhodně stálo za to.

Jedním z důvodů, proč byla dosud zvonice zrakům veřejnosti uzavřena, byl stav dřevěného schodiště. Na některé schodnice a prkna podlahy u zvonů nebylo radno stoupat. „Já už jsem samozřejmě věděl, kam stoupnout a kam raději ne, ale za takových podmínek nebylo možné dovnitř pustit někoho, kdo to nevěděl. Bylo příliš velké riziko, že se zraní,“ říká rakovnický vikář Vojtěch Novák.

Jednu výjimku ale udělal. A bylo to šťastné rozhodnutí, protože právě díky němu se podařilo zvonici zrekonstruovat. „Naší farnosti hodně pomáhá svými finančními dary Rakona, a když mě před časem požádali, zda bych neprovedl po kostele skupinu asi patnácti žen, která sem přijela z Německa a Holandska na exkurzi, pochopitelně jsem svolil. A protože jsme tehdy zrovna něco dělali na zvonici, nabídl jsem jim, že pokud budou dbát mých pokynů, kam nešlapat, vezmu je i tam,“ říká farář.

Ve skupině byla i ředitelova manželka, a tak se Vojtěch Novák domnívá, že to, co následovalo, byl její nápad. Krátce poté totiž o prohlídku zvonice projevil zájem i sám ředitel a nakonec nabídl, že Rakona poskytne farnosti peníze na rekonstrukci, aby se mohla významná památka zpřístupnit veřejnosti. „Na faře jsme zrovna v tu dobu měli tesaře, kteří tu pracovali na přístřešku na farní zahradě, a tak jsme jen zakázku rozšířili a oni provedli i rekonstrukci zvonice, kterou celou zafinancovala Rakona,“ přibližuje Vojtěch Novák.

Na sv. Bartoloměje se tak mohl uspořádat den otevřených dveří, zřejmě vůbec první takového rozsahu. V sobotu (tedy přímo na Bartoloměje) se dokonce v pravé poledne oba zvony rozezněly. „Sešlo se nás na to šest chlapů a bylo to málo. Chtělo by to o dva více,“ říká farář. Všichni, kdo se byli ve zvonici podívat, se tomu nediví. Zvony jsou totiž obrovské. Bartoloměj, jemuž se říká také Žebrák, patří k největším českým zvonům. Rozhýbat je, je tedy velmi náročné. „Ani nám se nepodařilo je rozhoupat správně. Zvonit se musí umět, zvoníci musejí být sehraní, aby docílili pravidelného rytmu,“ vysvětluje Vojtěch Novák. Hlas Žebráka, který byl ulit v roce 1492 v Praze, a Václava, který je z roku 1589, znovu uslyšíte o Vánocích. Zvonice bude veřejnosti otevřena až v příštím roce, zřejmě opět u příležitosti poutě sv. Bartoloměje.

Markéta Hartlová