Foto

The Geront Shadows Revival. Zleva Yan Jakšl, Jindřich Vobořil, Josef Bartl a Milan Šteruský.

 

Když „geronti“ hrají Shadows aneb mansardou pádili Apači

Bigbítoví veteráni vrátili čas

RAKOVNÍK. Kytarista Milan Šteruský je „léty otřískaný“ muzikant. V žánrech, které po celý svůj dosavadní život hraje (bigbít, popík), možná nejlepší z novostrašecké líhně. Pamatuje zdejší kapelu The Stars (později The Blue Stars), která jako jediná mohla na přelomu 60. a 70. let minulého století konkurovat legendární rakovnické Mandragoře. Ostatně, český rockový gigant The Blue Effect si ji nadarmo nevybral jako předkapelu pro své vystoupení ve Stochově. Milan Šteruský „cítí“ bigbít jako málokdo. Proto mě vůbec neudivilo, že to byl právě on, kdo v loňském roce založil skupinu The Geront Shadows Revival.

The Shadows stáli u zrodu britského bigbítu na přelomu 50. a 60. let. Několik let před Beatles. Na Shadows se učili všichni kytaristé té doby. Kdo říká, že ne, nemluví pravdu. Sólový kytarista Hank Marvin učaroval svojí hrou celé generaci muzikantů. Průzračné tóny jeho kytary ozvláštněné vibrační pákou (zkrátil si ji tak, aby mu „seděla“ v dlani a téměř ji nepustil z ruky) byly nezaměnitelné. Už ve své době měli The Shadows celou řadu plagiátorů. U nás třeba Mefisto, kde se Marvinově hře snažil přiblížit kytarista Ota Jahn. Žádná z těchto kapel však nedosáhla mistrovství svých vzorů. A tak, když mi Milan asi před půl rokem v jednom z rakovnických klubů řekl, že začal dělat revival The Shadows, zbystřil jsem smysly. Ono hrát jako Shadows není vůbec žádná legrace. Každý tón je jasně slyšitelný (tam chybičku neschováte v „bugru“, jako u metalových a podobných kapel). Navíc skladby jsou notoricky známé a nelze v nich experimentovat. Rytmika musí být naprosto přesná, „beglajt“ jakbysmet (skladby se vyznačují obrovským množstvím akordů), jinak jde všechno „do kopru“. Jak známo, The Shadows prosluli zejména instrumentálkami (i když občas doprovázeli i zpěváka Cliffa Richarda). Takže nic se neschová za show frontmana.

Milan Šteruský oslovil samé zkušené hudebníky, kteří The Shadows pamatují v dobách jejich největší slávy. Kromě něho tvoří The Geront Shadows Revival ještě kytarista Yan Jakšl, baskytarista Jindřich Vobořil a bubeník Josef Bartl. „Původně jsme zkoušeli na bicí mladýho kluka, ale nezvládl to, tak jsme ho museli vyměnit,“ konstatoval Milan.

Minulý čtvrtek se TGSR představili v mansardě Muzea T.G.M. v Rakovníku. Vzhledem k citelnému chladu to byl od vedení muzea velmi prozíravý tah. „V takový zimě by venku nešlo hrát, to by nám upadly prsty,“ pochvaloval si změnu Milan Šteruský (původně měl být koncert na nádvoří). Osobně mě překvapilo, jak výbornou akustiku mansarda má. Zvuk, který „vyrobil“ Vašek Chaloupka, neměl chybu. Během večera zaznělo dvaadvacet nejznámějších pecek z repertoáru The Shadows, včetně Apache, Man Of Mystery, Guitar Tango, Atlantis, Wonderfull Land, Geronimo, Theme For Young Lovers, Peace Pipe a samozřejmě i Midnight. „To je paráda, jako kdyby hráli opravdoví Shadows,“ pokyvoval uznale hlavou přítomný František Povolný z Modrých raků a jeho kolegové Jan Grünwald a Rosťa Odvárka mu jen přikyvovali. Jediným znatelným rozdílem bylo, že sóla skladeb si u TGSR dělili Milan s Yanem (Milan asi 2/3 a Yan 1/3). Kapela sklidila ovace (při závěrečné F.B.I. posluchači dupali a tleskali do rytmu a vynutili si dva přídavky).

Po koncertu jsem se Milana zeptal, proč se kapela jmenuje The Geront S. R. „Jak mi řekla moje dcera, geronti byli moudří členové státní rady ve starověké Spartě. A v encyklopedii se dočtete, že to také znamená starce, kteří překročili věk šedesáti let. No a to my přeci obojí jsme – moudří i staří,“ dodal pan kapelník.

Tomáš Bednařík

« Zpět