Výstava kaktusů se konala v šatnách a ukázalo se, že je to perfektní prostor.
Kaktusáři jdou s dobou, přidali se na Facebook
Ke čtyřicítce změnili prostor
RAKOVNÍK. Už čtyřicet let můžete v čase rakovnického posvícení obdivovat kaktusy ze sbírek členů zdejšího klubu kaktusářů. A ač se výstava na první pohled nemění, rozhodně nenudí. Letos na návštěvníky ale přeci jen čekala změna. Výstava se přemístila z rohové učebny do šaten. A ukázalo se to jako skvělé řešení. Měla více prostoru a světla, a tak působila ještě větší. Navíc mohla být v jedné místnosti společně s prodejem.
„Loni jsme měli v šatnách jen prodej. Museli jsme ho někam přemístit, protože se třída, kde jsme vždycky bývali, rekonstruovala. Asi jen díky tomu nás napadlo, že bychom mohli do šaten přemístit i výstavu. Vedení gymnázia s nápadem souhlasilo, zatím není škola, takže to bylo jednodušší. A je to tu perfektní. Horní světlo, zvlášť když zasvítí sluníčko, je krásné,“ říká Václav Hlaváček z Klubu kaktusářů.
Návštěvníka na první pohled zaujalo, že byla letošní výstava více rozkvetlá. „Letos je tu trochu víc kvetoucích kaktusů. Zřejmě je to tím, že některé kytky vykvetly kvůli počasí později,“ říká Václav Hlaváček.
Jako každoročně doplnili kaktusáři výstavu i o speciální expozici. Při volbě tématu se tentokráte nechali inspirovat čtyřicátým jubileem výstavy. „Dospěli jsme k tomu, že bychom po čtyřiceti letech mohli ukázat, jak vypadají kytky, které měli zakládající členové už v době, kdy spolek začínal. A my mladší bychom představili kytku, kterou jsme si koupili jako jednu z prvních nebo je pro nás nějakým způsobem významná. A že by bylo zároveň zajímavé porovnat velkou kytku s malou a ukázat tak návštěvníkům, co z jedno nebo dvouletého semenáčku jednou vyroste. Leckdy vypadá malý semenáček úplně jinak než dospělá kytka. Má jiné trny, žebra a samozřejmě nekvete,“ říká předseda klubu Petr Hoffman. Speciálku nazvali: Jak stárneme my, stárnou i naše kytky aneb Jak šel čas. A ke každému exponátu přidali členové klubu cedulku s textem, v němž popsali, kdy a kde kytku získali.
„Klub se nám daří držet na stejné úrovni. Jediné, co nás trochu trápí, ale to řeší všechny spolky, je nedostatek mladých členů. U nás je nejmladším členům nad třicet let. Mladší občas přijdou, ale pak chytí jiné zájmy nebo povinnosti a nevydrží. Co se nám teď hodně povedlo, byl zájezd. Snažíme se navázat spolupráci se sousedními kluby. Nabízíme jim místa v autobusu při zájezdech, protože naplnit autobus je těžké. Letos tak s námi jeli i kaktusáři z Kladna, Loun a Žatce a příští rok se možná přidají i Rokycanští,“ říká předseda. Klub se navíc snaží jít s dobou. Od loňského roku má webové stránky a před časem se přidal i na Facebook.
„Jinak je pro nás čtyřicátá výstava jistý závazek do budoucna. Jezdí k nám lidé z celé republiky a ví, že tu najdou určitý standard nabízených kytek. Nechceme je zklamat. Sám jsem letos několik výstav v okolí objel a málokteré mají takovou nabídku jako ta naše. Z hlediska prodeje a výstavy máme laťku poměrně vysoko a musíme ji udržet. Samozřejmě bychom si moc přáli, aby nám zůstalo vedení gymnázia nakloněno a mohli jsme i nadále využívat jeho prostory,“ uzavírá Petr Hoffman.
Markéta Hartlová
