Jiří Havránek

Nový primář dětského oddělení

RAKOVNÍK. Od 1. června převzal primariát dětského lůžkového oddělení (DLO) MUDr. Jiří Havránek (*1972). Lékař, který zde již v minulosti devět let pracoval, tedy nepřichází do neznámého prostředí. Do Rakovníka se vrací poté, co pět let působil na JIP dětské kliniky v Praze-Krči, pak dva roky na novorozeneckém JIP oddělení nemocnice v Mělníku a naposledy rok v Klatovech.

Pro rodilého Pražana však bylo dojíždění do západních Čech přeci jen obtížné, a tak přijal nabídku na uvolněné místo primáře zdejšího DLO. Na Rakovnicko má i rodinnou vazbu, neboť jeho matka se narodila v Hořesedlích. „Mám tu spoustu příbuzných, takže jsem na Rakovnicku vlastně napůl doma,“ říká primář Havránek.

Poté, co se po oddělení znovu porozhlédl, navrhnul některé změny. „Dětští pacienti, kteří dříve leželi na chirurgickém oddělení, budou nyní hospitalizováni u nás. Chirurgové je odoperují, my se postaráme o předoperační přípravu a následně pooperační péči. Jde o běžnou praxi ve všech nemocnicích, kdy není přítomno oddělení dětské chirurgie.“

Aby nedocházelo k nedorozuměním, nebudou již rodiče při příchodu mluvit se sloužící sestrou pouze skrze mluvítko. „Po každém zazvonění sejde sestra dolů, posoudí stav pacienta a informuje o něm lékaře. Pokud je lékař právě zaneprázdněn a stav dítěte nevyžaduje akutní zásah, požádá sestra rodiče, aby chvilku posečkali. Pokud bude stav vyžadovat okamžitou péči, všeho ihned necháme a okamžitě dítě vyšetříme. Zároveň bych chtěl ale rodiče upozornit, že nejsme oficiální dětská pohotovost, ale lůžkové oddělení. Rodiče v tom rozdíl nevidí, ale je zde zásadní odlišnost. Zatímco na pohotovosti je vyčleněn speciální lékař, který neopouští ambulanci, zde děti v ambulanci vyšetřuje sloužící lékař, který je jen jeden a má kromě ambulance na starosti především vlastní oddělení a novorozenecký úsek,“ vysvětluje pan primář.

Doktor Havránek si je vědom toho, že Masarykova nemocnice je menším zařízením s omezenými možnostmi. „Nemůžeme zde léčit všechny nemoci, ať už akutní nebo chronické. Máme své limity, kterých jsme si vědomi a v těchto situacích oslovujeme pražské kliniky. Ale v tom rozsahu, který jsme schopni zajistit, postupujeme podle nejnovějších doporučení na poli pediatrie. Například zánět ledvin u dětí nebo zánět průdušek diagnostikujeme a léčíme úplně stejně jako v Praze, Berlíně nebo Paříži.“

Další, na co chce pan primář navázat, je společná komunikace s praktickými lékaři pro děti a dorost. „Po mém nástupu jsem se s většinou z nich setkal osobně. Budeme reagovat na jejich připomínky a učinili jsme nabídku, která na jiných okresech není zcela běžná. Nebude-li praktik z jakéhokoli důvodu přítomen ve své ordinaci, potom dětské oddělení oficiálně nabízí možnost, postarat se o tyto pacienty. Tím garantujeme, že každý dětský pacient, který dorazí na naše oddělení, bude řádně ošetřen a nikdy nebude odmítnut.“

Na co klade pan primář největší důraz, je vytvořit oddělení, kde budou děti i jejich rodiče spokojení. „Není to vždy jen o léčbě nemoci. Sestry musí být vlídné, naslouchat přáním dětí i rodičů a být kdykoli k dispozici. Lékař musí být klidný, srozumitelně vysvětlit rodičům podstatu nemoci a opakovaně podávat informace, kdykoli to budou rodiče potřebovat. Zároveň je třeba i komunikovat s malým pacientem, vysvětlit mu, co ho čeká, co se bude dělat a jestli ho to třeba bude bolet. Takovou komplexní ,rodinnou‘ péči nemůže žádná velká nemocnice nabídnout. A to vím z vlastní zkušenosti,“ dodává nový primář dětského oddělení Masarykovy nemocnice.

Tomáš Bednařík