Pro 700 vojáků pluku je prý rakovnický areál malý
Vláda zrušila kasárna už v září!
RAKOVNÍK. Uvnitř listu dnes přinášíme názory na chystané rušení 152. ženijního praporu a samostatné záchranné roty v Rakovníku. Rakovnický starosta Zdeněk Nejdl vyjadřuje naději, že by rozhodnutí armády nemuselo být definitivní, neboť by ho měla posvětit též vláda ČR, což se podle jeho informací ještě nestalo. V pondělí 24. června, tedy po vytištění vnitřních stran novin, jsme obdrželi vyjádření generální štábu Armády ČR. Z něj jednoznačně vyplývá, že vláda věc již dávno projednala. Rušení útvaru tak bohužel nestojí v cestě vůbec nic.
Je pravdou, že rozhodnutí zrušit 152. ženijní prapor Rakovník a samostatnou záchrannou rotu začlenit do posádky v Bechyni, musí ještě projednat vláda?
Vláda odsouhlasila novou podobu a celkovou strukturu armády již v září loňského roku. Rozhodnutí předcházela celková analýza a byly posuzovány možné varianty řešení, aby zvolené opatření bylo ve všech směrech optimální, efektivní a účelné. Hodnotila se celá řada faktorů, od funkčnosti a zachování schopností jednotek, přes dopady na personál, kapacity, možnosti a vybavení posádek, až po ekonomické hledisko. V tomto případě bylo jako nejefektivnější řešení zvoleno dislokovat ženijní jednotky pouze do dvou posádek, jedné v Čechách a jedné na Moravě.
V důvodech, proč má při transformaci armády dojít ke zrušení útvaru v Rakovníku, jsou uváděny také vysoké náklady na potřebnou rekonstrukci a výstavbu skladu. Z laického hlediska ale areál rozhodně nevypadá zanedbaně. Co by ona potřebná rekonstrukce za několik desítek milionů měla obnášet? K čemu by rakovnická posádka potřebovala nový sklad?
Ekonomické hledisko a předpokládaná finanční náročnost bylo pouze jedním z mnoha dalších hledisek a kritérií. Do výhledově předpokládaných rekonstrukcí v horizontu do 10 let byly započítány objekty navržené jednotlivými veliteli útvarů v předchozích letech a s ohledem na dlouhodobou perspektivu zachování posádky. Jedná se o rekonstrukce rozvodů inženýrských sítí, vojenské ubytovny, skladů a kuchyňského bloku. Co se týče předpokládané výstavby skladu – ta souvisí s cíleným sjednocováním a zabezpečením skladovacích prostor útvaru pouze v jednom objektu. Tato investice by v případě další existence posádky v dlouhodobém horizontu přinesla úsporu finančních prostředků, které by byly nutné vynaložit na opravy a údržbu jednotlivých dílčích rozdrobených objektů skladů.
Co je však podstatné ve vztahu k rakovnické posádce, je její nedostatečná kapacita. V současné době je útvar dimenzován na maximálně cca 550 profesionálních vojáků. V nové podobě ženijního pluku by se muselo do této posádky vejít více než 700 vojáků (včetně velitelství pluku).
Areál v Bechyni prý vypadá mnohem hůře, proč se tedy nezvolila opačná alternativa? Tedy zrušit útvar v Bechyni a začlenit ho do Rakovníka?
Nevím, co vás vedlo k tomuto úsudku. Objekty služebně–pobytových prostorů i skladů v Bechyni prošly v minulých letech rekonstrukcí. V areálu kasáren v Bechyni byly navíc vybudovány speciální ženijní výcvikové prostory a cvičiště, které slouží i příslušníkům AČR před výjezdem do zahraničních operací. Kapacita posádky i s potřebným zázemím a prostory je plně dostačující jak pro velitelství pluku, tak i pro ženijní prapor. V žádném případě by nešlo toto vše realizovat v posádce Rakovník.
Není Rakovník pro vojenský útvar strategicky lepším místem než Bechyně?
Ze strategického úhlu pohledu a s ohledem na skutečnosti vyplývající ze závazků AČR k podpoře Integrovaného záchranného systému (jako „druho-sledového“ podpůrného zdroje) a v tomto kontextu stanovených časových lhůt je dosažitelnost a dostupnost ženijních a záchranných sil a prostředků z posádky Bechyně odpovídající.
Markéta Hartlová
