Do chrámu se investovalo kolem dvou milionů

Oltář už má původní barevnost

RAKOVNÍK. Zbývá už jen umístit oltářní desku a o hlavním oltáři v rakovnickém chrámu sv. Bartoloměje se bude moci říct, že je jeho restaurování dokončeno. Původní barevnost oltáře ale mohou návštěvníci kostela obdivovat již několik měsíců, lešení bylo sneseno na podzim.

„Oltářní deska by měla být hotova do Velikonoc. Bude dřevěná. Jinak už je ale oltář zrestaurovaný a má barevnost, jakou měl kdysi. Je novogotický, proto jsem si o něm z počátku myslel, že je plodem Mockerovy přestavby kostela, ale není to pravda. Regotizace proběhla později,“ říká vikář Vojtěch Novák. Předchozí barokní oltář musel být nahrazen novým kvůli tomu, že byl silně napaden červotočem.

„Dočetl jsem se, že sem dokonce musel přijet i pražský arcibiskup, aby rozhodl, jestli se zrestauruje nebo udělá nový. A protože byl tak poškozený, že by byla jeho oprava příliš nákladná, rozhodl, že se udělá nový. Tedy ten současný novogotický. Až poté přišla Mockerova přestavba s barevným stropem. Zřejmě se jeho barevnost dělala podle oltáře, protože teď, když má původní barvy, najednou se stropem ladí,“ popisuje rakovnický vikář.

Ještě před pár měsíci byl oltář tmavě hnědý, což byl výsledek jeho svérázné úpravy v minulosti. Při této úpravě se totiž letitá špína a prach neočistily, ale přetřely lakem. Barevnost se tak zcela potlačila. „Podle restaurátorů to byl navíc velice kvalitní lak, a tak bylo jeho odstraňování obtížné. Poté, co se odstranily i vrstvy špíny, se teprve ukázal v pravých barvách. Jinak nebyl výrazně poškozený a červotočem byl napadený jen minimálně,“ vysvětluje Vojtěch Novák.

Restaurátoři pracovali od léta do podzimu. Vše se dělalo na místě z lešení. Plynule se navázalo na opravu kamenné podlahy v presbytáři. Do kostela se tak loni investovalo kolem dvou milionů korun. Zhruba milion stála podlaha, druhý milion oltář. „Nebýt velkorysosti mnoha lidí a firem, nikdy bych takovou částku dohromady nedal. Výrazně pomohlo i město, protože bez jeho příspěvku bychom od ministerstva kultury nedostali dotaci 400 tisíc korun. A právě tato dotace nás zachránila. Jsem za to městu velmi vděčný,“ říká vikář.

Oltář byl zrestaurován včetně dřevěných soch. Centrální a největší je sv. Bartoloměj, menší po stranách věrozvěsti sv. Cyril a Metoděj. V kostele se nacházejí ještě postranní oltáře, ty jsou v dobrém stavu. „Jsou jediné, které zbyly z baroka. A je zázrak, že je při regotizaci v kostele ponechali, protože, jak je známo, byl Mocker zastáncem purismu. Postranní oltáře jsou krásná a kvalitní práce. U oltáře sv. Josefa se dokonce spekulovalo, jestli by nemohl být dílem Petra Brandla, což se nakonec nepotvrdilo. Je zvláštní neobvyklým zobrazením sv. Josefa. Ten bývá nejčastěji zobrazován s lilií, Ježíškem v ruce apod., kdežto tady je umírající, což je motiv, který není moc častý,“ popisuje Vojtěch Novák.

Vikář by rád v opravách v kostele pokračoval i podlahou v lodi, jenže náklady na její zrestaurování byly vyčísleny na 2,4 milionu a finance na opravy památek ubývají na ministerstvu kultury i na městě. Proto je letos v plánu jen oprava jednoho ze vnějších opěrných pilířů. „Dál ale budu hledat možnosti, jak z některých fondů sehnat peníze na dokončení podlahy,“ říká farář. I po dvoumilionové investici je na chrámu stále „práce jako na kostele“. Po opravě volají i lavice, varhany nebo osvětlení.

Markéta Hartlová