Ani letňák nenabídne žádné novinky, nemá je jak promítat
Kino pomalu dodýchává
JESENICE. Poklesy návštěvnosti postupně přinesly smrt všem venkovským biografům. V současnosti už se na Rakovnicku promítá jen na dvou místech – v Rakovníku a Jesenici. A jak se zdá, nakonec přežije jen rakovnické kino. To jesenické dohnal technický pokrok. Všechny nové filmy jsou distribuovány jen v digitálním formátu a na jejich promítání nemá Jesenice techniku.
„Kdybychom chtěli kino zdigitalizovat, znamenalo by to investici kolem dvou milionů korun. A to se nevyplatí, návštěvnost je malá, nebyla by to smysluplná investice,“ říká starosta Jan Polák. Kvůli nízké návštěvnosti se už před dvěma lety provoz stálého kina omezil na jedno promítání za měsíc. Nakonec zůstalo jen u promítání pro děti, kde je návštěvnost zaručena, protože se jedná o představení pro školu.
„Pro dospělé už ve stálém kině nepromítáme. Nové snímky na filmovém pásu neseženeme, takže bychom museli být kino pro pamětníky. A to by do něj asi nikdo nechodil. Stejný problém budeme řešit i s letňákem. Zhruba rok staré filmy ještě seženeme, ale z novinek už letní program nesestavíme,“ říká starosta Jan Polák.
Zatímco stálé kino se blíží definitivnímu konci, to letní by město rádo zachovalo i za cenu onoho pamětnického promítání. „Letňák je přeci jen trochu jiný, spousta lidí do něj chodí hlavně kvůli atmosféře. Neříkám, že by návštěvníkům bylo jedno, na co se dívají, ale myslím, že pro ně není tak podstatné, jestli je to novinka nebo starší věc. V letním kině bývá návštěvnost vcelku dobrá, běžně mezi třiceti nebo padesáti návštěvníky na jedno představení,“ říká starosta. Pro zachování letňáku mluví i to, že je to v létě jediná kultura, kterou může město nabídnout turistům. A rozvoj turistického ruchu je pro Jesenici jednou z priorit.
„S promítáním jsem před dvěma lety skončil, už to nedělám, ale když jsem ještě promítal, bývala v letním kině návštěvnost dobrá, a to se konala tři představení za týden. U stálého kina to byl v posledních letech smutný stav. Kolikrát jsem se musel z kabiny dívat dolů, abych se ujistil, jestli vůbec pro někoho promítám. Byla by škoda, kdyby v Jesenici kino nebylo, ale pokud do něj lidé nechodí, stejně ztrácí smysl,“ říká Jiří Měchura, dlouholetý promítač jesenického kina.
Město si však neláme hlavu jen s kinem samotným, ale i s jeho budovou. Na sále se totiž kromě jednoho promítání do měsíce koná už jen zasedání zastupitelstva města, takže je po většinu času nevyužívaný. Další prostory jsou využívány jako knihovna, tu by ale nebyl problém přemístit. „Kdyby se nám podařilo uskutečnit naši vizi přeměny kulturního domu v multifunkční objekt, přesunuli bychom knihovnu tam. Také by se mi líbilo, kdyby pak kulturní dům sloužil i pro nějakou komornější formu filmového promítání. Aby se například promítalo jen přes dataprojektor. Zatím je to ale jen myšlenka, nezjišťovali jsme, zda by to bylo reálné a za jakých podmínek,“ říká jesenický starosta.
A jak by se poté využívala budova stálého kina? I o tom má město určitou představu. „Víme, že speciální škola má problémy s prostorem, mohla by se tedy do budovy kina rozšířit, čímž by jí vznikl ucelený areál. Ředitelce se tato vize líbí, ale problém je v tom, že zřizovatelem školy je kraj. Ten by musel buď objekt koupit, nebo si ho od nás za nějakou symbolickou částku pronajímat, provoz budovy by si financovala škola,“ uzavírá Jan Polák.
Markéta Hartlová
