Dnešním dětem chybí klasické hry a pohyb venku

200 dětí si ročně počká na školu

RAKOVNÍK. Únor je období zápisů do prvních tříd. Řadě dětí se však tento zdánlivě jednoduchý moment o rok odloží. Ročně se to na Rakovnicku týká dvou stovek předškoláků. Je to hodně, nebo málo? Proč byl před dvaceti lety odklad spíše výjimkou? Pro odpovědi na tyto a mnohé další otázky jsme si došli za vedoucí pedagogicko-psychologické poradny Blankou Černou.

Jaké děti projdou poradnou, než nastoupí školní docházku? „Dítě nastupuje do školy, když dovršilo věk šesti let. U dětí mladších musí být posouzena jejich školní připravenost, takže dnes podle zákona potřebují rodiče k předčasnému nástupu doporučení školského poradenského zařízení. Ředitelé základních škol nemohou přijmout takovéto dítě bez našeho doporučení,“ objasňuje.

Větší počet dětí však navštěvuje poradnu z důvodů opačných – kvůli nedostatečné připravenosti. Škola přináší zátěž, na niž nejsou děti z domova zvyklé, a pokud ani nedocházejí do mateřské školy, bývá pro ně nástup do školních lavic mnohonásobně náročnější. „Domnívám se, že dříve se školní nezralost řešila často až po nástupu do první třídy, a když už bylo dítě ve škole, tak se se svými obtížemi muselo nějak vyrovnat. Dnes se na možné překážky myslí předem. Máme zkušenost, že vhodně zvolený odklad školní docházky mnoha dětem velmi prospěje. Pravdou je, že máme daleko více klientů než třeba před patnácti lety. Školní poradenství je dnes někde jinde, probíhá úzká spolupráce se školkami a školami. Navíc i určitá část rodičů si přijde do poradny pro názor někoho jiného než od členů rodiny či paní učitelky ze školky,“ pokračuje.

Z dalších slov Blanky Černé vyplývá, že dříve měli rodiče více času se dětem věnovat. Ty navíc měly pohyb venku a prožívaly volné chvíle se svými vrstevníky hrami, které jsou v tomto věku nezastupitelné. Díky tomu byl jejich celkový vývoj snazší a přirozenější. Některé děti nemají dnes možnost běhat po zahradě a hrát dětské hry, málo se zpívá a málo se říkají básničky, nestaví se bunkry a nehraje se na schovávanou. Děti si neumí hrát samy, navíc se je rodiče bojí pustit bez dozoru i na dětské hřiště. Mateřské školy vše nezastoupí a rodiče najednou zjistí, že něco není, jak by mělo být. Pak nastupuje cílené procvičování oslabených oblastí například řeči, motoriky, kresebných či předmatematických dovedností.

„Pro děti s odkladem školní docházky u nás probíhá kurz Malý školáček, kde si cvičí dovednosti potřebné pro zvládání čtení, psaní a počítání. Zároveň učíme rodiče, jak s dětmi pracovat doma. Někteří rodiče docházejí se svými dětmi i na individuální hodiny,“ přibližuje Blanka Černá. Toto však není jediná možnost, i některé mateřské školy mají velmi dobře propracovanou přípravu předškoláků a právě od učitelek mateřských škol přichází nejčastěji doporučení k návštěvě poradny s návrhem odkladu školní docházky.

(O problémech předškoláků z pohledu kantorů se více dočtete na str. 9.)

Lenka Pelcová