V janovské prodejně si nakoupíte i maso a uzeninu.

V Janově se opět prodává, dokonce i maso

Prodejnu koupila obec

JANOV. Skoro dva roky neměli obyvatelé Janova možnost nakoupit si přímo ve vesnici čerstvé pečivo a základní potraviny. Obchod, který byl součástí jatek, skončil poté, co jatka zkrachovala. Od té doby museli místní jezdit nakupovat například do sousedního Kounova, což bylo pro seniory náročné. Od ledna mají obchod opět přímo ve vsi. Navíc na místě, kde na něj byli z posledních let zvyklí. Vděčí za to obci.

Už když se jatka dostala do konkurzu, jednala obec se správcem konkurzní podstaty o možnosti, že by si obchod, který se nachází v domě naproti, pronajala a provozovala ho. „Nechtěli jsme, aby vesnice zůstala bez prodejny,“ říká starosta Jiří Lep. Dokud byl ale majetek v konkurzu, nebylo to možné. Trvalo přes rok, než se uskutečnila dražba. „Nakonec majetek rozdělili, zvlášť se prodával objekt jatek a zvlášť budova čp. 70 naproti, kde je v přízemí prodejna a v patře byt,“ vysvětluje starosta. Nebýt toho, obec by o koupi budovy vůbec neuvažovala. „Zájem jsme neměli ani při první dražbě, do které se nikdo nepřihlásil. Šli jsme do toho až při druhé, kdy byla cena snížena,“ říká Jiří Lep.

Dům čp. 70 s garáží a zahradou koupila obec za milion korun. S jejím rozpočtem to byla velká investice, zastupitelstvo ale o prodejnu stálo i za cenu, že si Janov bude muset vzít úvěr. „Budeme splácet deset let. Všichni ale víme, že mít ve vsi obchod je základ. Objekt jsme kupovali jen kvůli tomu,“ říká starosta.

Naště­stí nebyly úpravy, které byly nutné před otevřením prodejny, příliš nákladné. Jiné je to v případě bytu. Pokud by ho obec chtěla pronajmout, musela by oddělit vodu a elektřinu. Na tuto investici zatím nemá, proto bude v čp. 70 zatím využívaná pouze prodejna. Ta byla otevřena hned po Novém roce. Sama obec by prodejnu provozovat nemohla, zajišťuje to nájemce.

„Chtěli jsme tu obnovit i maso a uzeniny, jak byli lidé zvyklí. Prodávat jen samotné potraviny by nebylo v obci naší velikosti rentabilní. Proto jsme si řekli, že by mohl mít obchod větší šanci se uživit, pokud se sem lidé opět naučí jezdit pro maso a uzeniny. Dodává je pan Vrábík z Kněževsi, prodejnu zaváží dvakrát v týdnu,“ popisuje Jiří Lep. Otevírací dobu přizpůsobili tak, aby si mohli přijít nakoupit i lidé, kteří se vracejí domů z práce večerním autobusem. Proto je v pondělí až pátek otevřeno (kromě úterý, kdy je odpoledne zavřeno) od 7 do 11 hodin a od 15 do 18 hodin.

„Lidé jsou rádi, že je tu zase krám. Hlavně babičky, které nikam nejezdí. Pochvalují si, že máme levné pečivo a že si u nás nakoupí i maso. Než se prodej rozjede, je maso na objednávku, aby nám nezbývalo. Z potravin tu máme všechny základní a až se sem dají regály, ještě se nabídka rozšíří. Když někdo potřebuje něco, co tu není, řeknu vedoucímu a on to přiveze,“ říká prodavačka a dodává, že krám je pro místní dobrý i proto, že se zase mají kde potkávat: „Ještě by se sem mohla dát nějaká lavička, aby si tu mohli na chvíli sednout a popovídat. Přeci jen se říká, že nejvíc se toho člověk dozví na poště, v krámě a hospodě.“

Markéta Hartlová