Dřevěná socha ponocného od řezbáře Jaroslava Eliáše je jedním z nových prvků luženského parku.

Jednou z dominant je dřevěná socha ponocného

Lužná má skutečný park

LUŽNÁ. Park nedělají jen stromy a tráva. Skutečný park má i kompozici a řád. A tak zatímco v předchozích letech se o návsi v Lužné dalo hovořit spíše jako o prostranství plném zeleně, dnes už můžete slovo park použít bez obav. Tedy pokud budete zamýšlet jeho jednu třetinu, která prošla kompletní rekonstrukcí.

Obec si nechala zpracovat ideový návrh na úpravu celého parku až k hasičárně (v konkurenci pěti architektonických studií soutěž vyhrála firma z Mariánských Lázní). Jeho realizaci ale vzhledem k finanční náročnosti rozdělila na tři etapy. Na první se jí podařilo získat dotaci 2 280 tisíc korun z krajského Fondu rozvoje obcí a měst.

„První úpravy začaly už loni v listopadu. Navíc jsme revitalizaci parku rozšířili o dvě samostatné akce, které jsme financovali jen ze svého rozpočtu. První bylo přemístění autobusové zastávky a druhou nový pomník padlých. Ten původní měl po zimě narušenou statiku. Rozhodli jsme se, že lepší než jeho oprava bude nechat zhotovit nový pomník, který lépe zapadne do nové kompozice parku,“ přibližuje starosta Václav Kejla.

O vítězném návrhu mohli obyvatelé rozhodovat v anketě. Nejvíce se jim líbila varianta dvou kamenných bloků. Na vyšším jsou jména padlých a na nižším nápis s letopočtem. Na něj se budou pokládat věnce a květiny. Novou podobu dostal i vodní prvek. Fontánu vystřídaly přírodní kameny, z nichž slabě vyvěrá voda.

Asi nejvýraznější změnou v plánu revitalizace bylo zrušení silnice, která vedla kolem budovy úřadu. „Park byl kvůli ní zbytečně rozkouskovaný. Tím, že jsme komunikaci zrušili, se spojily dvě části v jeden celek. V další etapě se zruší i zbytek silnice,“ vysvětluje starosta. Velkou novinkou je i přemístění autobusové zastávky na okraj parku. Slouží pro oba směry jízdy, takže děti, které jezdí do školy autobusem, už nemusejí přecházet hlavní silnici.

Obec ale myslela i na předškolní děti. Pro ně vzniklo v parku dětské hřiště. „I v minulosti tu byl koutek s herními prvky, ale ty už nevyhovovaly z hlediska bezpečnosti. Pořídili jsme proto nové od firmy Tomovy parky a přemístili hřiště o kus dál pod stromy, aby bylo ve stínu. Pochopitelně u něj nechybí lavičky. Míst, kde se dá v parku posedět, je ale mnohem víc. Lavičky jsou také u vodního prvku, u pomníku a na rozcestí kolem stromu,“ popisuje Václav Kejla.

V nové kompozici parku jsou pochopitelně důležité i detaily. Všechny chodníky jsou z přírodních materiálů (mlatové, vyskládané z kamenných desek či dlážděné žulovými kostkami) a nové osvětlení bylo vybráno tak, aby do parku zapadlo. Samostatně nasvícené jsou i dominantní prvky. Například dřevěná socha ponocného od zdejšího řezbáře Jaroslava Eliáše. Tu na přání obce vyřezal z živého kmenu káceného topolu. „Socha se stala jednou z dominant obce. Spousta lidí se u ní zastavuje a fotí si ji. Kromě topolu bylo pokáceno ještě šest dalších stromů, ale nahradili jsme je novou výsadbou vzrostlejších dřevin a keřů. Nově založeny byly i květinové záhony a trávník v ploše celého parku,“ říká starosta. Poté, co se po výsadbě začaly ztrácet rhododendrony, nechala obec nainstalovat kamerový systém. „Od té doby už se nic neztratilo a zmizel i čurbes od laviček, který tu dříve zůstával po mládeži,“ uzavírá starosta.

Markéta Hartlová