Archeologové zkoumali stanici lovců mamutů

Unikátní nálezy v Lubné

LUBNÁ. V týdnu od 1. do 5. 10. mělo Muzeum T.G.M. v Rakovníku jedinečnou příležitost podílet se na unikátním archeologickém výzkumu v Lubné. Ten zde pod vedením doktora Petra Šídy prováděla katedra archeologie Západočeské univerzity v Plzni. Výzkumu se zúčastnila archeoložka Muzea T.G.M. Kateřina Blažková.

Lubnou u Rakovníka proslavily nálezy mladopaleolitických loveckých stanic z období před 20 až 30 tisíci léty. Jednalo se o kulturu lovců mamutů. „První stanici v místě pece cihelny prozkoumal již v roce 1890 Jan Kušta a byla to vůbec první zkoumaná paleolitická stanice v Čechách. Nálezy z tohoto výzkumu jsou dodnes uloženy v našem muzeu a v Národním muzeu v Praze. Druhou lokalitu prozkoumal Jaroslav Böhm na okraji cihelny v letech 1933 a 1934. Bylo to vůbec poprvé, kdy byla paleolitická lokalita dokumentována pomocí plánu nálezů, který i po 80 letech umožňuje analyzovat strukturu sídliště gravettských lovců. Na lokalitě je doloženo obydlí s ohništěm a venkovní pracovní prostor s druhým ohništěm,“ přibližuje první nálezy Kateřina Blažková.

Výzkum pokračoval i v 60. letech minulého století, kdy další dvě lokality zkoumal v roce 1961 Slavomil Vencl z Archeologického ústavu v Praze. Pátá lokalita je známa pouze z popisů majitelů polí na východním konci údolí, kteří zde nacházely patinované pazourkové nálezy.

„Od doby Venclových výzkumů dění okolo paleolitických nalezišť v Lubné ustalo a tento stav trval až dodnes, kdy se jej podařilo obnovit. V roce 2006 se podařilo identifikovat novou – tentokrát již šestou stanici na katastru obce. Ta byla na počátku října ověřena malou zjišťovací sondou, která odhalila část centrálního ohniště vyloženého kamennými plotnami, které nejspíš sloužily jako tepelné akumulátory,“ pokračuje Kateřina Blažková. Podle jejích slov se okolo ohniště kumulují nálezy kostí (nejvíc sobích) a kamenné štípané industrie z pazourku. Nálezů je přes 200 z plochy jednoho čtverečního metru. Stáří lokality se pohybuje okolo 21 až 23 tisíc let.

„Lubná VI je unikátně zachovalou lokalitou z období, které je v Čechách poznáno zatím jenom málo. Proto si zaslouží další výzkum a především ochranu, aby mohla být případně v budoucnu prezentována v živé terénní expozici,“ dodala archeoložka.

Tomáš Bednařík