Už devětatřicet let doplňuje posvícení výstava kaktusů

Sukulentní bonsaje jsou pro každého

RAKOVNÍK. Díky posvícenské výstavě, kterou pořádá rakovnický Klub kaktusářů už 38 let, se z mnohých obyvatel Rakovnicka stali nadšení pěstitelé sukulentních rostlin. I když nemají velké skleníky a jménem znají sotva dva druhy, každý rok se na výstavu s nadšením vracejí, aby svoji okenní sbírku doplnili a obdivovali krásu rostlin rostlých v péči těch znalejších.

I na letošní výstavě kaktusů a sukulentů bylo možné pokochat se stovkami nejzdařilejších exemplářů ze sbírek členů klubu. „Někdo jich přiveze několik zelinářských beden, někdo pár kusů. Záleží na tom, jak velkou má sbírku,“ říká předseda klubu Petr Hoffmann. A protože on sám patří mezi pěstitele se skleníkem, dovezl exponáty v deseti bednách. Členem rakovnického klubu kaktusářů je už několik let, jeho předsedou teprve pár měsíců. Josef Galo, který klubu šéfoval od roku 1977, se před časem rozhodl předat žezlo mladšímu a věnovat se už jen samotné sbírce. Omlazení vedení pak například přineslo jako novinku webové stránky klubu www.kkrakovnik.estranky.cz, které se postupně naplňují a doplňují o další články. Časem na nich budou dostupné i jednoduché prezentace sbírek členů.

Na výstavě kaktusáři každoročně prezentují i jeden tématický koutek. „Letos jsme speciální expozici věnovali miniaturním sukulentním bonsajím. Jsou to kytky, které se dají pěstovat v každém bytě, protože nikoho nevytlačí z jeho místa. I po deseti letech pěstování zůstanou v květináčku 5 × 5 centimetrů. Navíc to jsou vděčné kytky, protože když člověk odjede na čtrnáct dní i měsíc na dovolenou, vydrží bez zálivky. Neuschnou, pouze se zatáhnou a po zalití znovu obnoví svůj růst. Všeobecně je mezi sukulenty spousta kytek, které jsou ideální do malých panelákových bytů, protože snesou celoroční teplo a růst. A když je člověk zapomene zalít, vadí jim to méně, než když je přelije,“ přibližuje Petr Hoffmann. A protože bývá u prodeje rostlin, ví, že je právě o sukulentní bonsaje mezi návštěvníky veliký zájem.

Vedle krásně (tedy přirozeně) rostlých kaktusů si mohli pozorní návštěvníci všimnout i různých tvarů pro daný druh neobvyklých. Například šroubovitě rostlých kaktusů, jejichž tvar připomínal ždímaný hadr. „Není to speciální druh, jen růstová odchylka, kterou dokáží pěstitelé využít a namnožit pak tisíce stejných pomocí meristémového množení. Z rostliny, jež je nějak zajímavě zdeformovaná, odeberou pár buněk a z nich namnoží spoustu nových identických. Kdyby se měla množit ze semen, tak je pravděpodobnost, že budou mít semenáčky stejnou růstovou odchylku, velmi malá,“ vysvětluje bývalý předseda Josef Galo.

Markéta Hartlová