U zápisu bylo 24 dětí, prvňáků nastoupilo jen patnáct
Škola má poprvé ředitelku
MUTĚJOVICE. Pokud ředitel základní školy působil ve funkci déle než šest let, umožnila obcím letošní novela školského zákona vypsat na tento post výběrové řízení. Většina obcí jen potvrdila ve funkcích stávající ředitele, konkurzy nakonec proběhly pouze v Mutějovicích a Křivoklátě. V Křivoklátě v něm zvítězila dosavadní ředitelka Marcela Kasíková, a tak nakonec došlo ke změně jen v Mutějovicích. Zde se do konkurzu přihlásili dva kandidáti – ředitel Pavel Kantořík a jeho zástupkyně Marcela Mrzenová. Nakonec si oba pouze prohodili své funkce. Novou ředitelkou je Marcela Mrzenová a jejím zástupcem Pavel Kantořík. ZŠ Mutějovice tak má poprvé ve své historii v čele ženu.
Ředitelka zná mutějovickou školu velmi dobře, učí v ní už 23 let. Byla jejím prvním působištěm po dokončení vysoké školy. „Nastoupila jsem sem v roce 1989 a od té doby tu učím, mám aprobaci na český jazyk a občanku. Zástupkyní ředitele jsem byla od roku 1994,“ říká. Mutějovickou školu má ráda. „Vesnická škola je příjemnější v tom, že tu lidé mají k sobě blíž. Děti známe daleko lépe a celkově se mi líbí i zdejší prostředí, kraj a spolupráce s vesnicí a jejími obyvateli,“ vysvětluje Marcela Mrzenová.
Stát se ředitelkou na základní škole, v níž učíte už třiadvacet let, má nesporné výhody v tom, že prostředí velmi dobře znáte, může to ale také přinést provozní slepotu, tedy že postupně přestanete vnímat negativa, kterých by si všiml spíše člověk zvenčí. „Snažím se proti tomu bránit tím, že zjišťuji, co a jak dělají na jiných školách, co je u nich zajímavého. Před pěti lety jsem byla na týdenní stáži v Holandsku, kde jsem prošla všemi typy škol od základní přes speciální až po střední. I tam jsem nabrala zajímavé zkušenosti, které by se tu daly použít. A také tu máme poměrně dobrý kolektiv, který přichází s dobrými nápady,“ říká Marcela Mrzenová.
Škola má připraveno několik nových aktivit. Například by ráda více vtáhla do dění školy rodiče. „Chceme pro ně připravit pár odpolední, zřejmě přes víkend, kdy by se akcí zúčastnili se svými dětmi a mohli sami vidět, jak tu fungujeme. Chceme také více spolupracovat se hředelskou školou, kdy by naše první stupně mohly dělat společné akce, a se školou v Kounově při různých mezitřídních klání. Také bychom rádi nasměrovali výuku angličtiny tak, že by ji v budoucnu učily na prvním stupni třídní učitelky,“ říká ředitelka.
Velkým trápením nejen vesnických škol je klesající počet žáků. I ten na mutějovickou základku doléhá. Pro letošní rok musela kvůli nedostatečnému počtu dětí přejít na sedmitřídní organizaci, což znamená, že musí spojovat některé ročníky. Společně se vyučují druháci s páťáky a třeťáci se čtvrťáky. „Proti loňskému zahajovacímu výkazu máme úbytek patnáct dětí a bohužel je to dané tím, že se spousta rodin odstěhovala. U zápisu jsme měli 24 dětí, ale do první třídy jich nastoupilo jen patnáct. Tentokráte nás nepotkal žádný velký odliv dětí do Rakovníka, ale bylo bohužel hodně odkladů a stěhování.“
Školu trápí také to, že byl markantně snížen příspěvek na učebnice, a tak nemůže obnovit tolik učebnic, kolik by bylo potřeba. „Jinak co se týká samotných dětí a jejich chování, tak jsme tu nemuseli řešit žádné velké problémy. A naopak mi přijde, že mají žáci sociální cítění. Už minimálně pátým rokem sponzorujeme výuku chlapečka v Indii. Děti se i rády zapojují do sběru. Sbírali jsme hliník a teď jsme se rozhodli zapojit i do celostátní sbírky víček z PET lahví pro Lucinku,“ přibližuje Marcela Mrzenová a zároveň tím prosí mutějovické občany, aby jim se sbírkou pomohli. Víčka nevyhazovali, schraňovali je a poté odnesli do školy.
Markéta Hartlová