Carlos Barbosa-Lima dostal publikum do varu svými sambami v neuvěřitelných aranžích.

Open guitar festival netradiční a výjimečný

Kytarový jam session

KŘIVOKLÁT. Již několik let se koncem června sjíždějí na hrad Křivoklát milovníci kytar. Vábí je sem nejen příjemné prostředí, ale i mistrovské kurzy – Open guitar festival. Jejich součástí je kromě výuky, která probíhá v historických prostorách hradu, i několik koncertů vyučujících pedagogů a hostů. A právě ty byly letos opravdu nevšedním zážitkem.

Již uzavřený – devátý – ročník byl zaměřen na španělskou a latinsko-americkou hudbu. Největším tahákem byl Carlos Barbosa-Lima, nejlepší kytarista zabývající se sambou, a to nejen jako interpret, ale i jako autor. „Tento sedmašedesátiletý Brazilec se osobně znal se žáky Tárregy, Segovii, tedy s těmi nej kytaristy novodobé historie. S posledním tónem jeho závěrečné skladby sál vyskočil a bouřlivě mu tleskal, což se v klasice nestává moc často,“ popisuje Vilém Žák, jeden z organizátorů festivalu.

Všechny koncerty, během nichž se představil i vítěz mezinárodní kytarové soutěže Kutná Hora 2011 Eduard Leata, kytarový mistr a spoluorganizátor kurzů Milan Zelenka či kytarové duo Pavel Steffal – Emanuel Kümmel, se uskutečnily v Královském sále. Stejně tak tomu bylo i v případě flamencového koncertu španělského kytaristy Carlose Piňany, přestože pořadatelé byli připraveni uspořádat v případě pěkného počasí tento koncert venku. „Počasí se sice vydařilo, ale koncert se venku nekonal. Carlos totiž prohlásil, že chce raději hrát uvnitř. Bál se toho, aby mu v chladném počasí ‚neodešly‘ ruce. Koncert končil ve třičtvrtě na deset, takže by tepelná nepohoda byla vzhledem ke kytaristovým výkonům na závadu. Měli jsme sice problémy se zvučením, bylo akusticky velmi složité, ale nakonec jsme vše zvládli,“ pokračuje Vilém Žák a prozrazuje, jak došlo k tomu, že mladý Španěl přidal ještě jeden neplánovaný koncert, který byl jam sessionem klasických kytaristů: „K tomu nám dopomohl fotbal. V sobotu totiž hrálo Španělsko s Francií a právě když jsme byli na večeři, dozvěděl se Carlos, že Španělé vedou 1:0. Prohlásil pak, že když Španělsko vyhraje, zařadí ještě jeden koncert. Vzali jsme ho za slovo a když Španělsko vyhrálo 2:0, řekli jsme mu – jdi ladit...“

Kytarového jamování se zúčastnili všichni. Carlos Barbosa-Lima začal se svými sambami v neuvěřitelných aranžích, k němu se přidal Carlos Piňana a jeho doprovod Miguel Angel Orenga je rytmicky podbarvoval se svým cajónem (čte se kachón – španělsky bedýnka – perkusní nástroj latinskomerického původu s ozvučným otvorem na jedné straně). „Takhle hráli do dvou hodin, pak ještě zahrál Pavel Steidl a ve tři jsem to musel ukončit,“ dodává Vilém Žák. „Bylo to to nejlepší, co jsem tu za devět let zažil, byl to neuvěřitelný zážitek.“

Přestože se kvůli zpoždění příletu Carlose Piňany musel přesouvat páteční program výuky, vše nakonec klaplo. Dokonce i návštěvníci hradu si v sobotu odpoledne mohli vyslechnout přehrávání kytar českých i zahraničních kytarářů. Pavlu Steidlovi tu prošlo rukama asi čtyřicet nástrojů. Na každý z nich hrál vždy pět minut stejné úseky skladeb, aby posluchači mohli dobře posoudit rozdíly mezi jednotlivými nástroji.

O tom, že si kytary na Křivoklátě již získaly své jméno, svědčí nejenom návštěvnost koncertů (na každý z nich zavítalo zhruba 150 lidí), ale i fakt, že frekventanti kurzů (tradičně cca 30) i kantoři se na Křivoklát velmi rádi vracejí. „Dnes už se kurzy dostaly do povědomí a říkají si o nich kytaristé mezi sebou. Osobně jsem byl letos z pořádání trochu unavený, ale průběh devátého ročníku mě tak nakopl, že pokud seženeme peníze, na desátý se už dnes moc a moc těším,“ uzavírá Vilém Žák.

Lenka Pelcová