Potrubí a spotřebiče už nebude ničit vodní kámen
Konec vody s uranem
MUTĚJOVICE/KOUNOV. Obyvatelé Mutějovic a Kounova, kteří se kvůli zvýšenému obsahu uranu obávali pít vodu z kohoutku, už mohou být klidní. Od 1. června proudí v potrubí voda z Rakovníka. Byla sem přivedena díky skupinovému vodovodu Rakovník – sever, s jehož výstavbou začalo Vodohospodářské sdružení obcí Rakovnicka v roce 2001 a dokončilo ji před několika týdny propojením vodovodů Nesuchyně a Mutějovice.
„Jestli už to občané poznali? Když se mě ptají, kdy bude voda z Rakovníka, a já odpovím, že už je, tak většinou dodají: Hm, je nějaká jiná,“ směje se mutějovický starosta Martin Pinka. Kdo nepoznal rozdíl v chuti, jistě ho brzy zjistí díky spotřebičům. Voda z mutějovických vrtů totiž byla velmi tvrdá. „Bylo běžné, že za půl roku používání lidé vybouchali z bojleru čtyři nebo pět kýblů usazenin. A v rychlovarných konvicích narostla halda kamene už po třech uvaření vody,“ popisuje dřívější stav starosta.
Že byla tvrdost vody stejným problémem jako uran, potvrzuje i Veronika Marešová, manažerka technického úseku společnosti Ravos: „V potrubí se druhotně srážely uhličitany a usazovaly se ve formě šupinek. Náš provozní technik by mohl vyprávět, kolik toho propláchli, když propojili mutějovický řad s vodou z Rakovníka a prováděli jeho odkalení. Voda z Rakovníka je sice také kvalifikována jako tvrdší, ale na spodní hranici. Charakteristikou se blíží spíše k měkkým vodám.“
Výstavba skupinového vodovodu Rakovník – sever stála zhruba 28 milionů korun. Jeho první stavbou byl výtlačný řad z Rakovníka přes Olešnou do Chrášťan, kde byla první etapa zakončena věžovým vodojemem. Na ni navázala stavba výtlaku do stávající čerpací stanice v Novém Dvoře. Následovalo prodloužení vodovodu z Nového Dvora do Nesuchyně, kde byl postaven zemní vodojem Rovina.
Závěrečnou etapou, rozloženou do let 2010 až 2012, byla stavba výtlačného řadu z Nesuchyně do Mutějovic. Její příprava probíhala již od roku 2006 a bylo při ní postaveno 5,5 km potrubí. „Tím, že byla poslední etapa rozložena na více let, ji bylo sdružení schopno zafinancovat samo. Přestože VSOR opakovaně žádal ministerstvo zemědělství a potažmo kraj o dotaci, nikdy nebyl vyslyšen. Přitom jednou z priorit vypsaných grantů bylo zajištění kvality pitné vody, což tento projekt přesně splňoval,“ říká Jaroslav Barták, ředitel společnosti Ravos, která byla zhotovitelem a je provozovatelem skupinového vodovodu.
Přestože skupinový vodovod zásobuje pitnou vodou osm obcí, nemusejí mít odběratelé strach, že jí bude pro odlehlejší kout okresu nedostatek. Kapacita zdrojů je dostatečná. Ravos ji navíc pojistí i tím, že využije stávající zdroj podzemní vody v Nesuchyni jako posilujícího zdroje, který bude přičerpáván do vody proudící z Rakovníka.
Markéta Hartlová
