„Merkuráci“ – Jiří Šulc (nahoře), Karel Fuchs (dole), na snímku vpravo Bohunka Týčová, Jiří Röll a Josef Černík. Foto Lenka Pelcová
Merkur přilákal více než tři stovky posluchačů
Dvě legendy v Rakovnickém KC
RAKOVNÍK. „Jsem rád, že jste přišli v tak hojném počtu a že tu po dlouhé době vidím řadu známých tváří. Než začneme, chtěl bych poznamenat, že tento koncert s námi začal nacvičovat trumpetista Ivo Mička. Pokračoval s námi až do prosince, kdy kvůli nemoci přestal. Premiéry, která byla 1. května v Kryrech, se již bohužel nedožil. Dnes to hrajeme podruhé a tak bych rád tento večer věnoval právě jemu,“ uvedl Josef Černík koncert s názvem Setkání s legendou, který se uskutečnil ve středu 13. června v sále KC. Dlužno dodat, že to bylo přesně dva měsíce poté, co Ivo Mička opustil tento svět.
Pořadem vedle Josefa Černíka provázel Jiří Röll, který vysvětlil, proč nese název Setkání s legendou: „Ony tu jsou legendy dvě. První sedí před vámi a chystá se vám přednést zhruba šestadvacet skladeb, které aranžoval Josef Černík. Hlavní legendou tohoto večera je však rokenrol. Merkur (v příštím roce oslaví šedesátiny) byl první kapelou, která na Rakovnicku hrála tento styl, i když to nebyla žádná bítová skupina. Její doménou byl spíše swing, lidovky a tehdejší šlágry. Přesto jednoho večera na čajích v Dělnickém domě odešla dechová sekce a na jevišti zůstala rytmika, Jirka Šulc přistoupil od bicích k mikrofonu a k úžasu přítomných zazpíval skladby, které znali jen z poslechu rádia Luxembourgh.“ Pravdou je, že Jiří Röll velmi době ví, o čem mluví, sám byl jedním z těch, kteří tehdy Mekur poslouchali.
V průběhu vzpomínkového večera nemohla chybět ani první skladba, která v památném roce 1961 zazněla. Pocházela z repertoáru Billa Haleyho. Jiří Šulc ji však zpíval s českým textem Eduarda Krečmara Na shledanou krokodýle. Protože tato doba nebyla jen časem „šlapacích“ rokenrolů, zařadil Merkur skladbu Oh! Carol, kterou si Jiří Šulc vypůjčil od Neila Sedaky. Večer plný rokenrolu se pochopitelně nemohl obejít bez toho, kdo byl jeho zosobněním – Elvise Presleyho. A když Elvis, tak i ten rakovnický – Jiří Röll. Z Presleyho repertoáru zazpíval slušnou řádku skladeb. Otevřela ji píseň Hound Dog, nechyběla ani Blue Suede Shoes Carla Perkinse, z níž až Elvis udělal hit (zazpíval Josef Černík). Nechyběla ani skladba, která byla svého času v Rakovníku legendou. Presley ji nazpíval jako Jailhouse Rock, ale Jiří Šulc ji zpíval s českým textem Tomislava Vašíčka – Krvežíznivej rak. V druhé části pak mimo jiné zazněla i skladba, která Elvise katapultovala na výsluní – Heartbreak Hotel. Z dosavadního výčtu by se mohlo zdát, že zpívali jen muži, ale nebylo tomu tak, ženský element v kapele představovala kmenová zpěvačka Merkuru – Bohunka Týčová. Právě jí patřila část duetu z Pomády You‘re the One That I Want, zazpívala si jej Josefem Černíkem.
O přestávce prozradila, že měla z koncertu trochu obavy: „Bála jsem se, aby všechno klaplo, ale teď jsem spokojená, lidé přišli a baví se.“ To, že se lidé skutečně bavili, bylo vidět, jakmile se člověk zahleděl do publika, podupávající nohy, tleskání do rytmu i broukání si známých melodií nebylo ojedinělým úkazem. „V tom, že jsem přišla, je trocha nostalgie, chtěla jsem si zavzpomínat na hudbu, kterou jsem kdysi poslouchala,“ prozrazuje jedna z divaček a druhá její slova v podstatě potvrzuje: „Merkur byl orchestr našeho mládí, a i když doznal značných změn, má pořád úroveň. Líbí se mi tu a jsem ráda, že jsem přišla,“ říká Libuše Tichaiová z Rakovníka. Mezi posluchači však nebyli jen ti, kteří si přišli nostalgicky zavzpomínat, zavítala i řada muzikantů. Byl mezi nimi i Míra Tovara z Žížeň bandu: „Líbilo se mi to, a když vezmeme v potaz, kolik už toho mají pánové odehráno, bylo to super. Oceňuji, že Merkur má plnou dechovou sekci, což se dnes už téměř nevidí, protože dechařů je velmi málo a sehnat někoho do kapely je velký problém. Je skvělé, že pánové z Merkuru jedou v plné dechové sestavě.“ Více o tom, jak probíhaly přípravy koncertu a jaké plány má kapela Merkur do budoucna se dočtete v příštím vydání Raportu.
Lenka Pelcová
