Zastupitelstvo s výstavbou nesouhlasí, má být příliš blízko domů

Zmizí díky bioplynce zápach?

PAVLÍKOV. Zápach prasečí kejdy bývá občas v Pavlíkově tak nesnesitelný, že mají obyvatelé na zdejší vepřín pořádný vztek. Loni v létě už byla situace natolik extrémní, že se městys obrátil na Farmu Pavlíkov s písemným požadavkem, aby se zápachem začala něco dělat. Tehdy se dozvěděl, že farma řešení připravuje. Smrad by měla odstranit bioplynová stanice (BPS). Zastupitelstvo ale projektu nedůvěřuje. Obává se, že se zápach naopak zhorší, proto vydalo k záměru zamítavé stanovisko.

„Chov prasat samozřejmě zápach produkuje, bez něj to snad ani nejde. Je jen otázka, jak ho usměrnit, aby byl pro okolí snesitelný. Jedno z řešení je podle nás právě bioplynová stanice, o jejíž výstavbě uvažujeme už dlouho. Farmě by měla pomoci nejen s převážným odstraněním zápachu z kejdy, ale i ekonomicky,“ přibližuje jednatel Farmy Pavlíkov Pavel Strnad.

Zemědělský areál je od zástavby vzdálen jen pár desítek metrů. Puch nejvíce trápí lokalitu nazývanou Zabrána, s níž sousedí. Právě kvůli těsné blízkosti rodinných domů městys s projektem nesouhlasí. „Bioplynová stanice by měla stát v severní části areálu, asi 80 metrů od nejbližšího rodinného domu. Jenže podle územního plánu je tu plánována výstavba nových domů a pokud by někdo na nejbližší parcele postavil, už by byla vzdálena jen 50 metrů. Proto s výstavbou bioplynové stanice v této lokalitě nesouhlasíme, zastavilo by to rozvoj obce, protože by lidé ztratili o parcely zájem,“ říká starosta Miroslav Truxa.

Zastupitelstvo se totiž obává, že se problémy naopak znásobí, protože má bioplynka zpracovávat převážně kejdu a jen v menší míře siláž. „Obáváme se, že k samotnému zápachu z vepřína přibude ještě zápach vznikající při manipulaci s kejdou, hluk nebo větší pohyb aut při dopravě siláže. Možná je bioplynová stanice krok správným směrem, ale měla by stát dál od obce,“ vysvětluje starosta.

Podle jednatele farmy jsou tyto obavy neoprávněné. Hlavním důvodem smradu, na který si občané stěžují, je podle něj aplikace kejdy při jejím vývozu z naplněných jímek nebo manipulace s ní na středisku. A obojí by mělo při fungování bioplynky odpadnout. „Dnes je kejda v otevřených záložních jímkách. Ty by při výstavbě BPS zmizely. Určité zásobníky by tu sice byly, ale zaklopené. Výkrmna bude napojena na bioplynovou stanici, takže do ní kejda půjde přímo, nebude nutná manipulace s ní, která je zdrojem největšího zápachu. K výrobě bioplynu poté dochází při fermentačním procesu a i ten probíhá v uzavřených prostorech. Netvrdíme, že se zápach odstraní stoprocentně, protože pořád zůstane problém zápachu ze samotného chléva, jehož rekonstrukce je sice plánována, ale nevíme, zda se nám ji podaří zahrnout už do tohoto projektu,“ říká jednatel. BPS bude kromě kejdy zpracovávat i vojtěškovou senáž. Z bioplynu bude následně vyráběna elektřina a dodávána do sítě.

Pro projekt bioplynové stanice vznikne nová firma, jejím majoritním vlastníkem bude Farma Pavlíkov. Do nové společnosti vstoupí ještě další firma, která provede realizaci stavby a po dobu splácení úvěru bude částečným vlastníkem obchodního podílu. Po úplném splacení ze společnosti odstoupí. „Byli by schopni BPS postavit a realizovat do konce roku, stačí jim pět nebo šest měsíců.

V projektu budeme určitě, i přes stanovisko městyse, pokračovat. Myslíme si, že celá řada lidí vůbec neví, o co jde a jak bioplynová stanice funguje. Znám BPS, které stojí i uprostřed obcí a jedou jen na kejdu, nic k ní nepřidávají. Není se čeho obávat,“ přibližuje Pavel Strnad. Městys zvažuje, že vyhlásí referendum, zda občané s výstavbou bioplynky souhlasí, či nikoli.

Markéta Hartlová