Pozemky pod lesem chtěla majitelka využít ke zřízení ZOO

Na klokany do Nezabudic?

NEZABUDICE. „Jedeme do ZOO do Nezabudic.“ „A kde tam je?“ „Pod lesem. Mají tam klokany, krokodýly a papoušky.“ Tak nějak mohl v budoucnu vypadat dialog mezi dvěma školáky. Že vám to připadá jako úryvek ze hry Járy Cimrmana? Nejste sami. Podobně nevěřícně se tvářili i nezabudičtí zastupitelé, když přišel na obecní úřad dopis se záměrem majitelky jednoho z místních pozemků. Chtěla totiž, aby byl její pozemek v novém územním plánu zanesen jako zoologická zahrada.

„Záměr se týkal pozemků o rozloze čtyři hektary, které jsou nad obcí po pravé straně kopce směrem na Rakovník. Udivil nás tedy nejen samotný nápad, ale i skutečnost, že by se měl realizovat na tak malé ploše. I když nám to přišlo jako hloupost, zabývali jsme se tím na zastupitelstvu stejně jako jinými žádostmi. Záměr jsme řádně projednali a posoudili všechna pro a proti,“ přibližuje starostka Jitka Vydrová.

Nápad nezůstal jen u samotného dopisu. Do Nezabudic dokonce přijel i druh majitelky s dalším mužem, který měl vytvořit studii a rozvahu. „Přišli s hrubým náčrtkem toho, jak by ZOO vypadalo a co by obci přineslo, kolik by tam vzniklo pracovních míst apod. Původně jsem si myslela, že se chtějí zaměřit na místní zvířata a vytvořit spíš takový park, ale podle plánku, který přivezli, bylo vidět, že mají zájem o exotická zvířata. Nejprve mělo vzniknout akvárium s kapustňáky. Počítali i s klokany, aligátorem a především exotickým ptactvem. Zakreslen tam byl i dětský koutek a prostor měla dostat i místní fauna,“ popisuje starostka.

Zastupitelstvo nakonec ZOO zamítlo (i kdyby tak neučilo samo, udělala by to nepochybně Správa CHKO Křivoklátsko), pozemek tedy i nadále zůstane v územním plánu jako orná půda. „Stavět ZOO nad vesnicí v místech, kudy přitéká pitná voda, která zásobuje polovinu obce, je nesmysl. Majitelka tento pozemek vlastní už pár let a tohle nebyl první záměr, se kterým přišla. Nejprve tu chtěla stavět rodinné domky, potom to měla být plocha pro sportovní vyžití, dále ZOO, a když jsme zamítli i to, přišel nám další návrh. Domov pro seniory. I ten jsme pečlivě zvažovali. Co si budeme povídat, venkov dneska vypadá tak, jak vypadá, protože tu není práce. A domov pro seniory by pracovní místa přinesl. A také nám bylo přislíbeno, že bychom v něm měli určitý počet lůžek pro místní občany,“ říká Jitka Vydrová.

Zastupitelé ale zjistili, že by měl být domov seniorů pro bohatší klientelu, takže by ani nikdo z místních neměl pro umístění v něm peníze. „Navíc jsme měli obavy, že by nová stavba strhla lidem vodu ve studních, s čímž tu máme problémy, a také z toho, že by to bylo jen cizí zařízení, jakási odloučená jednotka, která by s vesnicí nijak nespolupracovala a nekomunikovala. Na záměru jsme tedy nakonec shledali daleko více negativ než pozitiv a vyjádřili se k němu zamítavě,“ přibližuje starostka a dodává, že ji samotnou na něm odrazoval i fakt, že by se zastavovala orná půda.

„Jsem zastáncem zachování co největšího počtu orné půdy. Nelíbí se mi, jak dnes kvůli lacinějším pozemkům vzniká kolem obcí zástavba domů, kam se lidé jezdí jen vyspat. Často ani nejsou občany vsi a vůbec se s ní nijak společensky nesžijí,“ vysvětluje.

Při probíhající změně územního plánu ale obec neprojednávala jen záměr výstavby ZOO a domova seniorů. Se svými požadavky se na ni obrátili i další vlastníci. Nejčastěji chtěli, aby bylo možné na jejich pozemcích stavět domy. Správa CHKO nakonec povolila zařadit do zástavbového území jen jeden z nich o rozloze 30 arů. Ostatní žádosti byly zamítnuty. „Územní plán jsme otevírali kvůli stanovému táboru. Ve starém územním plánu došlo k určitému nedorozumění, takže bylo potřeba napravit chybu,“ uzavírá starostka.

Markéta Hartlová