Tříletý projekt prokázal, že je Rakovnicko ohroženo suchem

Šetření s vodou nepomůže

RAKOVNÍK. Pokud na Rakovnicko nepřivedeme vodu z jiných lokalit, budeme se během krátké doby potýkat s jejím kritickým nedostatkem. Takto by se dal jednou větou shrnout výsledek tříletého projektu, který se zabýval možnostmi zmírnění dopadu klimatických změn na povodí Rakovnického potoka. Tento průzkum byl proveden díky ministerstvu zemědělství, které na něj uvolnilo 5,4 milionu korun.

Výsledky tříletého bádání, jímž se zabývali odborníci z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. a České zemědělské univerzity, byly v Rakovníku prezentovány koncem ledna. Prokázaly to, co odborná veřejnost už delší dobu ví, že Rakovnicko je z celorepublikového pohledu oblastí nejvíce ohroženou suchem.

Nemůžeme se však spokojit s pouhým tvrzením, že náš region je ve srážkovém stínu a že celý svět se potýká s globálním oteplováním. Problém je mnohem složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Sucho už řadu let trápí nejen zdejší zemědělce, jejichž ztráty lze vyčíslit na desítky až stovky milionů korun, ale klesající hladina podzemních vod začíná způsobovat problémy i průmyslovým podnikům. Přestože je zatím zásobování obyvatelstva a průmyslu na okrese v zásadě zajištěno vodou podzemní, podstatné navýšení odběru podzemních vod pro průmysl je však v budoucnosti vyloučeno.

Díky výše zmíněnému projektu má Rakovnicko konkrétní údaje. „Od roku 1960 tu došlo ke zvýšení průměrné teploty o 1,4 °C, přičemž převážná část tohoto vzestupu nastala až po roce 1980. Ruku v ruce s tímto vzestupem jde i zvýšený výpar vody a nedostatek sněhu v zimě, který je hlavní příčinou poklesu hladin spodní vody. Změnou prošlo i rozložení srážek během roku. Přestože roční úhrny srážek nijak významně nepoklesly, odtoků z povodí ubylo až o 60 %. To pro vodoměrnou stanici Rakovník znamená pokles z průměrného ročního průtoku 611 l/s na současných 124 l/s. Krizovým byl například srpen 2009, kdy Rakovníkem protékalo jen několik litrů vody za sekundu. Tehdy dokonce zcela zanikly některé přítoky Rakovnického potoka. Přitom z celoročního pohledu nebyl tento rok nijak výjimečně suchý,“ píše se ve studii.

Tento pokles průtoků povrchových vod souvisí i s poklesem zásob vod podzemních. Ty jsou o 23,5% nižší než v období let 1971 – 1990. K jejich poklesu dochází i přesto, že se v devadesátých letech významně snížil odběr podzemních i povrchových vod. Potřeby Rakovnicka jsou a budou odlišné od potřeb většiny ostatních regionů, zatímco větší část republiky bojuje s přívalovými dešti a nadprůměrnými srážkami, u nás bude třeba maximum spadlé vody zadržet a pokud možno zajistit převod vody z jiných povodí. Více příště.

Lenka Pelcová