V důsledku reformy by se mohly některé školy sloučit

Kde přežijí druhé stupně?

RAKOVNICKO. Ředitelé venkovských škol mají z chystané reformy regionálního školství, o níž píšeme na str. 1, obavy. Žádná z nich totiž nemá ve třídách na druhém stupni tolik žáků, aby se nemusela obávat případného rušení 2. stupně. Kolik dětí by v případě podobného scénáře muselo cestovat jinam, jsme zjišťovali na několika školách.

Základní škola v Čisté má 88 žáků. „Na druhém stupni jich je pětačtyřicet, to je skoro jeden autobus dětí, které by musely jezdit jinam. Další nejbližší školou jsou pro nás Kožlany, jenže ty už jsou nejen jiný okres, ale i kraj, takže nevím, jestli by bylo možné, aby se pro nás staly spádovou školou. V úvahu přichází spíš Rakovník,“ říká ředitelka Božena Vopatová.

V okolí křivoklátské školy není žádná jiná s druhým stupněm, sousední Zbečno a Roztoky mají jen první stupeň. Křivoklát tedy nemůže počítat s tím, že by sem žáci přibyli v důsledku toho, že by některá ze škol v sousedství rušila 2. stupeň. „Pokud by tedy naši žáci měli jezdit jinam, týkalo by se to stovky dětí. A ty by si mezi sebe musel rozdělit Rakovník a Beroun, žádné jiné školy na trati nejsou, případně Kladno, pokud tam například rodiče jezdí za prací. A co by bylo s budovou? První stupeň by se bez problémů vešel do přízemí, takže dvě patra by byla bez využití a muselo by se nějak technicky vyřešit jejich odstřižení od vytápění. Sestěhování školy a školky by asi nebylo rozumné řešení. Tam, kde je školka dnes, je mnohem dostupnější, naše budova je dost z ruky,“ říká Marcela Kasíková.

K základním školám, které mají 1. až 9. třídu a nacházejí se v těsné blízkosti, patří Řevničov, Mšec a Nové Strašecí. V úvahu tedy přichází, že dvě z nich by sloučily své 2. stupně. Ředitelka řevničovské základky si dovede představit, pokud by měla škola přijmout žáky ze Mšeci. „Dopravní spojení je dobré, kapacitu bychom na to měli, takže si dokáži představit, že by to fungovalo. A pokud by to mělo být obráceně? Tak to by byl problém, samozřejmě budeme dělat vše proto, aby k žádnému rušení nedošlo, nebo abychom ho co nejvíce oddálili,“ říká ředitelka Eva Holá.

ZŠ Řevničov má v současnosti 72 dětí na druhém stupni, ZŠ Mšec kolem šedesáti. Každá škola si pochopitelně hájí budoucnost. „Myslím, že je předčasné o něčem spekulovat. Reforma, tak jak je vypracovaná, je nedomyšlená. Měla by spoustu negativních důsledků. Nevěřím ale, že k ní skutečně dojde, na ministerstvu se věci mění z hodiny na hodinu a byla bych nerada, kdyby se rozpoutala zbytečná panika, která by způsobila nějaký nesmyslný boj mezi školami o to, kdo přežije a kdo ne,“ přibližuje ředitelka ZŠ Mšec Lenka Pulcová.

V podobném napětí jsou i Kounov a Mutějovice. Školy jsou vzdálené jen pár kilometrů a obě mají 1. až 9. ročník. Mutějovice mají na druhém stupni 70 dětí, Kounov 61. „Pokud by se naše školy měly spojit, tak visí ve vzduchu alternativa, že by na jedné zůstal jen první stupeň a na druhé druhý. Kapacitně by to nebyl problém u nás ani v Kounově, ale třídy by pak byly přeplněné. V některých ročnících bychom měli na třídu přes třicet dětí, a to je na jednu třídu moc a na její rozdělení na A a B zase málo. Takže bychom na tom ve výsledku byli stejně jako nyní. Pořád věříme, že takové důsledky reforma mít nebude,“ říká mutějovický ředitel Pavel Kantořík.

A jak na případné sloučení nahlíží kounovská škola? „Aby se naše děti dostaly do Mutějovic, musela by se změnit dopravní obslužnost. Jezdí k nám i děti ze Severočeského kraje, nejvíce z Nečemic a Pnětluk. A autobusová linka končí u nás. Aby mohly dojíždět do Mutějovic, musela by se linka protáhnout až tam. Nevidím to jako dobré řešení. Pro žáky, rodiny ani pro školu samotnou. Kdyby tu zůstal jen jeden stupeň, měli bychom polovinu budovy prázdnou. A teď, když prošla nákladnou rekonstrukcí, by to byla velká škoda,“ přibližuje ředitelka Zdeňka Mixová.

Markéta Hartlová