Počasí nahrává chorobám a škůdcům, porosty ztrácí mrazuvzdornost
Přežijí včelstva teplou zimu?
RAKOVNICKO. Tak teplou zimu, jako je letošní, současní zemědělci nepamatují. Vrásky na čele ale nedělá jen jim. Trápí i včelaře, kteří se obávají, zda včelstva vůbec do jara přežijí. Ptákům zase může podle ornitologů hrozit, že je teplé počasí tak poplete, že začnou hnízdit, což by mláďata neměla šanci přežít.
Pro zemědělce není dosavadní průběh zimy příliš příznivý. „Důvodem jsou choroby a škůdci, teplé počasí nahrává tomu, že se množí. Proto bychom potřebovali mráz. Jak moc se počasí projeví na letošní úrodě, se ale ukáže až podle toho, jaký bude další průběh zimy a jara. Kdyby byl nástup zimy pozvolný, nemusela by to být zas taková katastrofa, ale pokud by se ze dne na den změnily teploty z 10 °C na -10 °C, některé porosty by při tak prudkém ochlazení patrně pomrzly, protože nestihly získat dostatečnou mrazuvzdornost,“ říká předseda okresní agrární komory Jaroslav Mikoláš.
Pro zemědělce je důležitá i zimní vláha, zvláště pak v naší suché oblasti. „Sucha, jež nás většinou v dubnu a květnu trápí, dokáží porosty zvládnout právě díky zimní vláze, kterou u nás dělá hlavně sníh. Věřím, že sníh přijde, i když později. Ale je pravda, že takovou zimu jsem ještě nezažil. Jedna naše zaměstnankyně dokonce říkala, že jim na zahradě kvete zlatý déšť,“ říká Jaroslav Mikoláš.
I ptáci se chovají jako na jaře. Po ránu prozpěvují a kdyby teplé počasí vydrželo ještě pár týdnů, zřejmě by začali s námluvami. „Co se týče potravy, tak jsou na tom samozřejmě dobře. Druhy, které na zimu neodlétají, o ni nemají nouzi. Horší by to měli ptáci, kteří běžně odlétají a zatím se kvůli počasí drží doma. Stále tu vídám například rehka domácího, což je tažný pták, který se živí hmyzem. Kdyby teď přišla tuhá zima, měl by problémy s přežitím,“ přibližuje ornitolog Radek Remar. Také k nám dosud nedorazili mnozí tažní ptáci ze severních oblastí. „Jakmile ale přijde sníh a mráz, vrátí se všechno do normálního režimu. Vodní ptáci se stáhnou z rybníků na tekoucí vody a zrnožravé druhy se začnou houfně stahovat do měst za potravou v krmítkách,“ říká Radek Remar.
Včelařům dělá letošní zima starosti kvůli roztočům. S nimi byl problém už po létu. I když byla včelstva přeléčena, nikdy se nepodaří zlikvidovat všechny zárodky. „Léto bylo dlouhé a teplé, a tak byl ve včelstvech zaznamenán vyšší výskyt roztočů Varroa destruktor. Po podzimním léčení na varroazu jsme nezaznamenali žádný úhyn ve včelstvech a můžeme konstatovat, že byla ve výborném stavu. V polovině ledna budou včelaři odebírat z úlů tzv. měl, tedy spad ze dna úlů, obsahující vosk, nečistoty apod., a jeho rozborem získáme informaci o zdravotním stavu včel. Podle toho bude zaměřena další péče,“ vysvětluje včelařka Hana Sarová.
Biolog Václav Laňka nevidí na dosavadním průběhu zimy nic zvláštního: „Není to nenormální. Zima ještě přijde, jen je všechno oddálené. Loni jsme zažili pravý opak, sníh byl už od listopadu a příroda se s tím také srovnala. Kdyby to takhle mělo fungovat ještě sto let, tak bychom se tím měli zabývat, ale pokud je to jen dočasné, jsou podobné výkyvy běžné.“
Markéta Hartlová
