Obálka knihy

Muzeum T.G.M. letos pokřtí již druhou publikaci k úspěšné výstavě

Bitva u Rakovníka 1620 má svou knihu

RAKOVNÍK. V letošním roce bychom téměř mohli dát rovnítko mezi úspěšnou muzejní výstavou a vydanou publikací. Muzeu T.G.M. se takto zadařilo hned dvakrát. Poprvé tomu tak bylo v případě vystavení keltské hlavy, kdy současně vyšla i kniha, a podruhé, právě v těchto dnech, kdy spatřila světlo světa publikace Bitva u Rakovníka 1620, jež navázala na stejnojmennou expozici. Jediným rozdílem je to, že tato kniha vznikla na popud návštěvníků až po skončení výstavy.

„Faktem je, že na výstavě se podílela řada odborníků a badatelů mnoha oborů a s myšlenkou vydat knihu hned souhlasili, pojali ji jako sborník svých příspěvků,“ říká archeoložka muzea Kateřina Blažková, jež sama sebe označuje za jakéhosi šéfredaktora: „Byla jsem ten, kdo to všechno dával dohromady a knihu jsem opatřila úvodním slovem.“

Na knize se podíleli archeologové ze Středočeského muzea v Roztokách u Prahy David Daněček a Kamil Smíšek, kteří spolupracovali na detektorových průzkumech na pozůstatcích polních opevnění u Rakovníka. „Připojil se k nim i student archeologie Zdeněk Šámal, který se zabývá využitím detektorů v archeologii,“ dodává Kateřina Blažková. Své příspěvky dodali i Jan Černý z rakovnického archivu, jenž dělal rešerši místních archivních pramenů, Ladislav Čepička, který jako vojenský historik pomáhal zhodnotit a datovat kovový materiál, a přední český archeolog Václav Matoušek, jenž se věnuje novověké archeologii. „Ten porovnává zdejší poznatky s podobnými lokalitami v ČR,“ upřesňuje Kateřina Blažková a pokračuje tím, co je zásadní kapitolou knihy: „Největším tahákem je již zmíněné geodetické zaměření, jež proběhlo v součinnosti se stavební fakultou ČVUT. Součástí knihy jsou i 3D modely valů v polesí u Olešné. Na to navazuje kapitola Pavla Hrnčiříka, který využil geodetického zaměření a pokusil se do čtyř bitevních scén zanést postavení vojsk v průběhu oněch devíti dnů u Rakovníka. To jsou zajímavé obrazové přílohy, které budou zásadním přínosem ve studiu této bitvy. Neochudíme čtenáře ani o fotografické katalogy jak kovových nálezů, tak i stříbrných mincí. To je asi nejzásadnější nález, který nám přesně datoval objekty.“

Studium bitvy u Rakovníka nebude podle Kateřiny Blažkové asi nikdy uzavřeno. „Víme, že tam lidé chodí, že je to zajímá a čas od času nám přinášejí věci, které jsou podstatné pro dataci. Takže v tomto ohledu se to uzavřít nedá, i když z pohledu archeologa je ta lokalita už dost vybraná. Přesto tam dost informací ještě zůstává, takže nosím v hlavě nápad na nějakou archeologickou sondáž. Jinak jsme se s Janem Černým shodli, že co se týká studia archivní nebo historické literatury, moc už se toho vymyslet nedá, snad jen v případě, že by se objevil nějaký zcela nový pramen.“

Přestože křest v Rakovníku proběhne ve čtvrtek (viz pozvánky), kniha je už od začátku týdne v prodeji. Ten byl zahájen po mimorakovnickém pátečním křtu na Lánech. Zakoupit ji můžete ve všech pobočkách muzea a v Knihkupectví M+K. Její cena je 230 korun.

Lenka Pelcová