Svědomí oranžové učebny

RAKOVNÍK. Střední průmyslová škola v Rakovníku získala v loňském roce dotaci na vybudování tzv. Oranžové učebny. Zdeněk Jílka z Lužné tvrdí, že škola, kterou navštěvuje i jeho vnuk, zvítězila podvodem a získala dvě stě tisíc korun neoprávněně. Do Raportu přinesl dopis, v němž obvinil školu z podvodu i jiných nekalostí. Další stížnosti směřoval na adresu zřizovatele a školní inspekci. V posledních týdnech se tak na školu valí jedna kontrola za druhou.

„Byl to pátý projekt, který jsme do soutěže zaslali. V letošním roce ČEZ kromě hodnocení projektů přihlížel i k počtu hlasů, které škola získala v internetovém hlasování,“ vysvětluje zástupkyně ředitele školy Jindřiška Kopřivová. Škola nakonec v soutěži zvítězila a z výhry pořídila specializovanou učebnu. Problémy nastaly až za půl roku. „Kvůli vážným kázeňským problémům jsme museli odebrat jedné třídní učitelce třídnictví. A to se právě studentům, kteří měli největší kázeňské problémy, nelíbilo. Začala vlna protestů a stížností,“ vysvětluje Kopřivová.

Zdeněk Jílka, jehož vnuk byl jedním z iniciátorů petice, tvrdí, že šlo o dozvuky soutěže. „K vítězství škole pomohl informatik, který zavřel 20 studentů do počítačové učebny a nechal je vytvářet fiktivní e-mailové adresy a z nich hlasovat pro školu. A to místo řádného vyučování. Následně pak bylo třeba vítězného učitele odměnit, proto bylo odebráno třídnictví dotyčné učitelce a třída předána informatikovi,“ domnívá se Jílka.

„To je úplný nesmysl,“ brání se Kopřivová. „Náš informatik v té době vedl první ročník a vedení školy rozhodlo, že je nutné, aby se chopil třídy, kde byly kázeňské problémy. On třídu nechtěl, ale musel respektovat rozhodnutí vedení školy,“ vysvětluje Kopřivová. Oprávněnost změny prý potvrdila i následná inspekce.

To, že škola v soutěži hlasovala sama pro sebe, ale zástupkyně ředitele nepopírá. „Měli jsme pět tisíc hlasů, a podle toho, jak se skóre vyvíjelo, tak postupovali i všichni ostatní. My jsme ale vydrželi až do půlnoci, byli jsme nejdůslednější,“ vysvětluje Kopřivová. „Z peněz jsme pořídili učebnu, kterou využívá i vnuk pana Jílka. Studenti i učitelé strávili při jejím budování spoustu hodin. Máme zcela čisté svědomí,“ tvrdí Kopřivová.

„Stále se divíme, kolik máme u nás zlodějů a podvodníků. A my je na našich školách ještě vychováváme,“ trvá na svém Zdeněk Jílka.

Pavel Sklenička