Zhruba sedmdesát procent pšenice bylo v potravinářské kvalitě
Výnosy mezi nejnižšími v republice
RAKOVNICKO. Zatímco v rámci celého českého zemědělství byla letošní sklizeň řepky a obilovin mimořádně úspěšná, na Rakovnicku jsou výnosy jedny z nejnižších v republice. Naštěstí zemědělcům pomohlo, že letošek přinesl velmi dobré výkupní ceny.
„Na našem okrese nebyly klimatické podmínky příznivé. Zásadní problém nastal už v únoru, kdy bylo -17 °C a holomrazy. Celá republika byla pod menším příkrovem sněhu, ale u nás sníh nebyl, a tak došlo k velkému poškození porostů, zejména řepek. Například naše firma Lupofyt musela zaorat 250 hektarů řepek. To bylo první poškození. V dubnu bylo velké sucho, začátkem května přišly mrazy, kdy řepky opět pomrzly, a sucho bylo ještě v květnu. To vše způsobilo, že průměrný výnos řepky je na okrese Rakovník jen 1,9 tuny z hektaru, zatímco republikový průměr je 3,01 tuny z hektaru. Je to výrazný propad,“ vysvětluje předseda rakovnické okresní agrární komory Jaroslav Mikoláš. Podobně dopadly i obiloviny, kde je letošní republikový průměr 5,52 t/ha a u okresu jen 4,53 t/ha.
Sklizeň byla pro zemědělce z Rakovnicka o to bolestnějším zklamáním, že výkupní ceny řepky byly mimořádně příznivé od 10 do 11 tisíc korun za tunu. „Záleželo, kdo kdy prodával, protože poslední dva nebo tři roky už je možné předprodávat úrodu dopředu, čímž je eliminováno riziko propadu cen. Už v tuto chvíli je například možné prodat řepku ze sklizně příštího roku. Musí se s tím ale velice střízlivě, protože za nesplnění smlouvy jsou sankce,“ přibližuje Jaroslav Mikoláš.
Přestože klimatické podmínky nebyly příznivé ani v době žní, kdy velmi často pršelo, což prodlužovalo sklizeň a tím pádem se zpožďovalo setí ozimých řepek, kvalita sklizených obilovin byla velmi dobrá. „Podle informace, kterou mám z výkupu, bylo asi 70 procent v potravinářské kvalitě, což je velice dobré. Ceny potravinářské pšenice jsou vyšší než u krmné, takže zemědělci nedopadli zase tak špatně. Jen mě mrzí, že mohli dopadnout lépe,“ říká předseda okresní agrární komory.
Ani u dalších plodin nebyly výnosy shodné s republikovým průměrem. Méně se urodilo i máku, jehož kvalita však byla velmi dobrá. U máku je ovšem problém s odbytem. Dokud se vyvážel do Polska, tak se jeho pěstování celkem vyplatilo. „Došlo ale ke změně kurzu a Polákům už se nevyplatí mák dovážet. Do Německa se moc neobchoduje a co se týče Ruska, tak se doteď prodávaly staré máky ze skladů. S novým se neobchoduje. Čekali jsme výkupní ceny od třiceti do 35 korun a nevypadá to na ně. Rozhodující je ale to, že mák nikdo nechce,“ vysvětluje Jaroslav Mikoláš.
I Lupofyt, který ještě před pár lety pěstoval mák na ploše 400 hektarů, kvůli tomu snížil plochu a pro příští rok s ním počítá jen na 185 hektarech. „V naší firmě jsme se také letos rozhodli změnit osevní postupy. Kromě kukuřice na zrno jsme zaseli jetel inkarnát, který budeme pěstovat jako osivo pro semenářské firmy, které ho vyvážejí do zahraničí. V zahraničí ho dávají do různých travních či pastevních směsí. Už jsme ho v Lupofytu dělali, ale odešli jsme od toho, protože bylo zajímavější zabývat se řepkou. Nyní je na čase osevní postup ozdravit a jeteloviny jsou pro to ideální,“ uzavírá.
Markéta Hartlová
