Patrícia Bretas při závěrečném přídavku.

Klavíristka Patrícia Bretas již podruhé v Rakovníku

Brazilský šarm, přednes a srdíčko

RAKOVNÍK. Po třetím koncertu je to až okaté. Dramaturgie hudebního festivalu Heroldův Rakovník si svoje posluchače nejen hýčká, ba doslova je rozmazluje. Jestliže nejvyšší kritéria snesly úvodní dva koncerty, superlativy se nechalo ověnčit i vystoupení v neděli 18. září. Pod kopulí Rabasovy galerie přistála brazilská klavírní diva – Patrícia Bretas.

Z rodného Ria de Janeira, kde je profesorkou národní university, přinesla s sebou do deštivé neděle brazilské slunce, šarm a výsostný klavírní přednes. Bretas začala svižně, ale s pokorou ke své domovině, respektive k brazilským autorům Nepomucenovi, Ripperovi, Santosovi, od kterých zazněly první tři skladby. Jako kompliment české klavírní tvorbě si pak překvapivě vybrala klavírní sonátu (u nás v období komunismu zapovězeného a tudíž méně hraného) skladatele, scénáristy a moderátora Oldřicha Korteho.

Hned po úvodních tónech bylo evidentní, že interpretka, která se s grácií pohybuje po brazilských, ale i evropských pódiích nejrůznějšího kalibru, si s akustickým hendikepem bývalé synagogy hladce poradí. Zdálo se, že pověstný halový efekt vůbec neřešila, což se pro danou chvíli ukázalo tím nejlepším řešením.

Za postřeh stojí i skutečnost, že prakticky celý repertoár přehrála s absencí jakéhokoliv notového materiálu. Klíč k této „záhadě“ se skrýval v druhé polovině koncertu, kdy Bretas přednesla nejdříve dvě části z pětidílného klavírního cyklu Zrcadlení Maurice Ravela a na samotný závěr zařadila dvě díla Franze Liszta – klasika pověstného posunutím technických nároků na pianistu až na samou hranici možného (jak připomněl i program HR). Při přednesu Harmonie večera z cyklu Transcendentální etudy a Sv. František z Pauly kráčí na vlnách z cyklu Legendy by byl ostatně notový materiál pouhou překážkou. Patrícia Bretas ukázala, že záznam má pevně zakódovaný v záhybech šedé kůry mozkové a může se soustředit pouze na techniku, výraz a jako bonus pro vnímavého rakovnického diváka přihodit kus svého brazilského srdíčka.

Po koncertu nám dramaturg festivalu Radek Křížanovský popsal, kde brazilskou klavíristku objevil. „Máme společného známého houslistu Jaroslava Šonského. Ten žije ve Švédsku a před lety tu s Patricií vystupovali jako duo. Ve Švédsku jsem je oba zastihl na jednom z festivalů. Domluvili jsme se, že až bude mít Patrícia turné po Evropě, mohli bychom ho spojit s nějakými koncerty u nás v Česku,“ přibližuje vznik spolupráce s klavíristkou dramaturg Heroldova Rakovníka.

Slovo dalo slovo a pravidelní návštěvníci rakovnického festivalu ví, že Bretas nevystupovala v Rakovníku poprvé. Už v roce 2009 ochutnala akustiku synagogy na klavírním koncertě pro čtyři ruce se svojí brazilskou kolegyní Josiane Kevorkian.

„Díky tomu, že Patrície vyučuje na universitě v Riu, má čilé kontakty se světem. Má ráda české publikum a chválí i české muzikanty, kteří jí jsou svým pojetím muziky velice blízcí. Ostatně o tom svědčí i festival české hudby, který Patrície připravuje v Rio de Janeiru. Pro naše interprety bude jistě zážitek, zahrát si před tamním fantastickým publikem,“ upozornil Radek Křížanovský.

Sláva Vaic