Na snímku nahoře podoba altánku před bouřkou, dole stejný objekt dnes.

Pod spadlými stromy zůstaly pohřbeny nové branky a altán

Obyvatele budili v noci sirénou

KRTY/HOŘESEDLY. Ač nebyla první středa v měsíci a ani pravé poledne, rozezvučela se v Krtech siréna. Při středeční noční bouřce provázené prudkým lijákem se v Krtech rozvodnil potok a zaplavil náves. Protože voda stále stoupala, zburcovali zastupitelé obyvatelstvo poplachem. Většina obyvatel byla v noci na nohou a pomáhala s odstraňováním škod. V nedalekých Hořesedlích způsobily problémy popadané stromy. Dva vzrostlé stromy, které se vyvrátily z kořenů, zničily na fotbalovém hřišti nové branky a altánek rybářů, do něhož pravidelně chodí randit místní mládež. Naště­stí byl v době bouřky prázdný.

„Začalo to někdy kolem půl dvanácté. Přišel liják, zvedl se vítr a nebylo vidět na krok. Volal mi starosta, jak jsme na tom u nás dole, jestli neplaveme, že na návsi nám teče místo potoka řeka. Tak jsem vylezl ze dveří a stál jsem po kolena ve vodě. Auta byla po podvozek zalitá vodou. V životě jsem neměl u baráku půl metru vody, kanály nestíhaly. Tolik vody, kolik teklo přes Krty, u nás nepamatuji. Koryto potoka je hluboké asi 1,5 metru, ale na takový příval nestačilo. Přišly dva silné proudy, jeden od Jesenice a druhý od nádraží a slévaly se u rybníka. Celé koryto potoka bylo plné, voda tekla přes můstky a rozlévala se po návsi,“ popisuje situaci místostarosta Jan Brda.

V pohotovosti byli místní dobrovolní hasiči a přivoláni byli i hasiči z Jesenice. Poprvé v novodobé historii také vzbudila Krty siréna. „Chtěli jsme raději spící občany upozornit, aby si zkontrolovali svůj majetek. Obecní rozhlas nemáme, nedostali jsme na něj dotaci, proto jsme museli sáhnout po ruční siréně. Seběhli se i obyvatelé z kopců, kteří žádné škody neměli, a pomáhali ostatním vyhánět vodu ze sklepů. Naště­stí šla elektřina, takže mohli majitelé domů zapnout čerpadla. Čerpadla nasadili i hasiči, všichni odvedli dobrou práci,“ říká krtský místostarosta. Jediný, kdo utrpěl po průtrži mračen větší materiální škody, je obec. Voda totiž na návsi zaplavila nové hřiště a zničila na něm zpevněné cementovo-štěrkové chodníky.

Divokou noční bouři zažily i Hořesedly. „Před půlnocí přišel déšť a sem tam se ozval hrom, v obci nešla elektřina, takže ani nesvítily lampy veřejného osvětlení. Jakou tu nadělal déšť spoušť, jsme začali zjišťovat až ráno, kdy se rozednilo. Ještě v noci tu zasahovali hasiči, přijeli odstranit ze silnice před hospodou U Pavouka silnou větev, která se odlomila ze stromu. Ráno jsem pak obešla vesnici a viděla, že popadaných stromů je tu spousta. Nejen na obecních pozemcích, ale i u lidí v zahradách. Některým také zaplavilo dvory bláto, které přinesla voda z polí a kterou už nepobraly kanály, nebo měli zatopené sklepy. A do některých obecních budov nám zateklo střechou,“ přibližuje starostka.

Nejvíc ale průtrž mračen odnesli rybáři a fotbalisté. U hřiště totiž spadly dva vzrostlé stromy, jejichž kořeny podemlela voda z rozvodněného potoka. Zákonem schválnosti bylo, že zatímco bezcenné lavičky nebo kůlny, postavené z materiálu co dům dá, zůstaly netrknuté, tak jediné, co mělo nějakou hodnotu, stromy doslova pohřbily pod svými korunami.

Dřevěný altánek, jenž si u rybníka postavili rybáři, se změnil v hromadu trámů a třísek a zcela zničené jsou i nové branky, které fotbalisté získali od Středočeského kraje. „Dostali jsme je někdy před dvěma měsíci, jejich hodnota byla 50 tisíc korun. Jsou duralové, strom je celé zohýbal, takže jsou totálně zničené. Pojištěné nebyly, škodu ale rozhodně budeme chtít nahradit. Musíme se poradit s právníkem, co dělat. Stromy byly něčím majetkem a ten za ně zodpovídá. Po minulém starostovi rybáři chtěli, aby dal stromy porazit, protože jejich kořeny byly tím, jak rostou hned u potoka, vymleté. Byla jen otázka času, kdy to dopadne, jak to dopadlo. Starosta to ale tehdy odmítl,“ říká Petr Drexler, trenér FC Hořesedly.

Rybáři mají škodu ještě vyšší. Jen materiál, který při stavbě altánu použili, prý stál 70 tisíc korun. Ani oni neměli majetek pojištěný. „Pergolu jsme si stavěli svépomocí, byla to pěkná tesařská práce, na střeše tašky. Sloužila asi tři roky. Nejen nám, ale i dětem nebo sportovcům při různých dalších akcích. Teď je z toho hromada tříšek. Taky rybník je plný větví, takže musíme všechno uklidit,“ popisuje Antonín Musel.

Markéta Hartlová