Hradišťan nabídl 350 posluchačům velmi chutné menu

Třetí vrchol hradního léta

KŘIVOKLÁT. Třetí hudební vrchol multižánrového festivalu Léto na Křivoklátě zažili návštěvníci hradu v pátek 29. července večer. Po Čechomoru a Pavlu Šporclovi s cikánskou kapelou Romano Stilo zavítal do křivoklátských zdí Hradišťan. Soubor, který od roku 1978 vede houslista, zpěvák a hudební skladatel Jura Pavlica, je ojedinělým hudebním tělesem s vysokou uměleckou i interpretační úrovní, nezvykle širokým žánrovým záběrem a netradičním repertoárem, jehož inspiračním zdrojem se stal folklór. Hodně ze svého umění předvedl Hradišťan v pátek i křivoklátským posluchačům, kteří ho měli možnost slyšet už podruhé (premiéru na hradě si odbyl v roce 2009).

Hradišťan se na hradě představil v aktuální sestavě: Jura Pavlica (zpěv, housle, niněra), David Burda (klarient, flétny, křivý roh, zpěv), Roman Gill (viola, zpěv), Josef Fojta (klávesy, perkuse, zpěv), Milan Malina (cimbál, zpěv), Milan Gablas (kontrabas, zpěv) a Alice Holubová (zpěv). Pokud někdo z posluchačů očekával klasickou cimbálovku se „šroubováním žárovek“, byl notně překvapený, cože se to z pódia linulo za muziku.

Jura Pavlica rozdělil koncert do pěti zastavení. Každé mělo úplně odlišný ráz. Hned to první bylo věnováno lásce a milostným písním. Zazněly např. písně Lásko, milá lásko, Dvě růže nebo O zrození. Tato část programu se asi nejvíce přiblížila obecně vžitým představám publika o moravském folklóru.

Druhé zastavení bylo věnováno dětem. „Všiml jsem si, že je tu dneska hodně dětí, tak zahrajeme a zazpíváme také několik písniček jim. Jsou z našeho zatím posledního alba věnovaného dětem, které se jmenuje Studánko, rubínko,“ uvedl blok „dětských“ písniček Pavlica. Písničky jako Studánka v lese nebo Dětí jako smetí (Kos) vznikly jako inspirace půvabnými knížkami Jiřiny Rákosníkové a verši Josefa Skácela, Františka Halase nebo Miloslava Bureše.

Třetí pětina programu byla obzvláštním balzámem na duši. Hradišťan uvedl část ze své suity dialogů Chvění. Zvukař Milan Aichinger (Hradišťan si ho „vypůjčil“ od Spirituál kvintetu) vytvořil úžasnou atmosféru románské rotundy a soubor zazpíval (s velmi sporým doprovodem) zhudebněný text z roku 868 Otvéšta filosof Konstantin. Následovaly staročeský text ze 14. století Počíná se kronika česká, Kamínek na dlani a Velehradské tance. Špendlík byste slyšeli na nádvoří spadnout. Zejména staroslověnský text, který je dialogem současné generace s časy dávno minulými, sklidil ovace.

Čtvrté zastavení bylo filosofické a Hradišťan ho věnoval svému nejnovějšímu pořadu Třikrát je člověk. „Letitá moudrost říká, že člověk je za život třikrát jiný, mimořádně bezbranný i pod ochrannou vyšších sil - v okamžiku zrození, v čase, kdy plodí nový život a v okamžiku smrti. V oněch třech chvílích se dotýkáme tajemství, stáváme se jím. Zrození, zplození, skonání. Tři chvíle, kdy se potkáváme se zázraky,“ uvedl tuto část programu Jura Pavlica a Hradišťan z něho přidal tři skladby. Premiéru si pořad Třikrát člověk odbude v listopadu v pražské Hybernii i za spoluúčasti taneční složky souboru pod vedením Ladislavy Košíkové.

Křivoklátský koncert vyvrcholil posledním pátým zastavením, které by se dalo nazvat Hradišťan Best of... Ani dnes nemohly chybět písničky jako Modlitba za vodu, Stínání berana, úžasná Kéž by svět trval (Pavlica v ní hrál na elektrifikované housle) nebo Proč bysme veselí nebyli. Nadšené publikum si vytleskalo dva přídavky a rozloučilo se s Hradišťanem bouřlivými ovacemi.

Tomáš Bednařík