Pavel Šporcl s cimbálovkou Romano Stilo zahráli lidem na srdeční struny.

Cikánská cimbálovka a housle v rukou mistra uchvátily nádvoří

Šporcl + Romano Stilo = Gipsy Way

KŘIVOKLÁT. Přestože v pátek 22. července byla poměrně zima, dolní nádvoří hradu Křivoklátu se zcela zaplnilo diváky. V pohodlných křesílkách či na lavicích očekávali příchod houslového virtuóza a cikánské cimbálové kapely. Několik minut po plánovaném začátku, kdy se ještě hudebníci nedostavili na pódium, už bylo znát, že jsou lidé poněkud netrpěliví. Po několika minutách se však Pavel Šporcl se svými slovenskými kolegy z kapely Romano Stilo dostavil.

Než prošel uličkou mezi návštěvníky, odpověděl i na otázku, jež příchozí v tu chvíli zajímala – kde byli tak dlouho. „Čekali jsme, až se usadíte. Jak nám řekli, tak jdeme.“ Poté, co čtveřice muzikantů v čele s virtuózem zaujala svá místa na pódiu a zazněly tóny první skladby, nikoho už několik minut zdržení netrápilo.

Pavel Šporcl a Romano Stilo přednesli na Křivoklátě především skladby ze společné desky, která se jmenuje Gipsy Way. Posluchači si tak zhruba hodinu a půl užívali muziku nabitou emocemi, jež byla plná velké houslové virtuozity i cikánské krve. Zazněly skladby z různých období, různých autorů, lidovky i filmová hudba. Začátek však patřil ruským lidovým písním.

„Pokud se budete chtít zahřát, můžete skákat a tančit, pořadatelka za vámi stejně tančí celou dobu, tak se můžete přidat. A my vám budeme klidně hrát k tanci, jestli vám to za ty peníze stojí,“ neodpustil si Pavel Šporcl lehce uštěpačnou poznámku, po níž prozradil, že příprava společné desky pro něho znamenala velkou repertoárovou změnu.

„Když jsme ji připravovali, měli jsme zcela logicky na výběr nepřeberné množství písní a hudebního materiálu. Pro mě to samozřejmě bylo všechno nové, musel jsem se prakticky všechno naučit. Tak jsem poslouchal a trénoval, abych se přizpůsobil novému repertoáru. Co jsem však od začátku věděl, bylo to, že tam chci mít i muziku z oblasti klasické hudby, která je příbuzná cikánské tematice. Tak mě celkem logicky napadla jedna z nejznámějších houslových virtuózních skladeb, kterou napsal slavný romantický skladatel Pablo de Sarasate.“

Díky tomu si i křivoklátské publikum mohlo předtím, než zazněl Šavlový tanec Arama Chačaturjana, Montiho čardáš i tradiční repertoár cikánské cimbálovky, zaposlouchat do Cikánských melodií.

Nadšené a nažhavené publikum, které si plnými doušky vychutnávalo jak um slovenských muzikantů, tak i virtuozitu Pavla Šporcla, jenž působil tak, jako by mu cikánská hudba proudila v žilách, se nakonec dočkalo i filmových melodií. Zazněla dokonce jedna z nejkrásnějších houslových skladeb - téma ze slavného filmu Schindlerův seznam. Závěr koncertu před dvěma přídavky patřil virtuózní kompozici Sedmihradská fantasie E moll.

Lenka Pelcová