Přeshraniční spolupráce má spojit obce, kde žijí rodáci z Hulče
Prvním krokem cesta na Ukrajinu
RAKOVNICKO. Po reemigraci v roce 1947 přišla na Rakovnicko spousta volyňských Čechů. Většinou se rodiny zabydlely na území bývalých Sudet v domech vysídlených sudetských Němců. Potomci těchto rodin zde žijí dosud a některé se stále stýkají. Nyní se díky iniciativě polského učitele Igora Pankowa rozjíždí zajímavý projekt, jehož cílem má být navázání partnerství mezi ukrajinskou obcí Huleč (do roku 1946 se jmenovala Huleč Česká) a polskými a českými vesnicemi, kde volyňští Češi z Hulče od konce války žijí.
Igor Pankow je učitelem anglického jazyka v polské obci Puszcza Marianska. Předtím učil na škole v Hulči a jelikož se zajímá o historii, neunikla jeho pozornosti pohnutá minulost obce. Díky jeho iniciativě vzniklo ve škole malé muzeum věnované českým a polským Volyňákům a také byl na místním zrušeném hřbitově postaven pomník, na jehož stavbu sehnal peníze.
„Hřbitov byl likvidován v 80. letech minulého století a bylo na něm třicet hrobů, z nichž bylo identifikováno sedm polských a jeden český rodiny Hovorkovy. Pomník byl slavnostně odhalen 26. září loňského roku a má připomínat obyčejné občany, kteří nebyli hrdiny a vojáky, ale svou těžkou prací a poklidným životem vytvářeli předpoklady pro život dalších generací,“ přibližuje Igor Pankow. Na pomníku je v ukrajinštině, češtině a polštině napsáno: „Věčná památka těm, kteří odešli na věky a zanechali za sebou dobrou a světlou vzpomínku. Polákům, Čechům a Ukrajincům, kteří zde žili v 19. a 20. století.“
Minulý týden zavítal Igor Pankow na Rakovnicko a setkal se s kolešovickým starostou Martinem Dvořákem. „Je prvním starostou, kterého jsme tu oslovili. Mým záměrem je, aby Huleč a obce z Česka a Polska, kde rodáci z Hulče žijí, navázaly spolupráci. Nejprve na úrovni samospráv a poté například i mezi školami, kdy by se mohla konat různá kulturní nebo sportovní setkání. S ředitelkou kolešovické školy jsme také mluvili a myslím, že byla z nápadu nadšená. Podle mého je důležité, aby děti věděly, odkud jejich rodiny přišly a kam sahají jejich kořeny,“ vysvětluje Igor Pankow.
Volyňáků, kteří se v Hulči narodili, už mnoho nežije. Jejich potomci místo znají často jen z vyprávění. To by se mělo díky navázání partnerství brzy změnit. V červenci nebo srpnu se má v ukrajinské Hulči uskutečnit setkání starostů a dalších zájemců, kteří se chtějí do projektu zapojit. „Uzavřela by se smlouva o spolupráci a domluvilo by se, jaké kroky se budou podnikat dál. V jednání jsme zatím jen se starosty, ale pokud by měl o bližší spolupráci zájem i někdo z jednotlivců, může se na mě obrátit na mailové adrese ipank@interia.pl,“ říká Igor Pankow. V Kolešovicích se setkal také s jedním z potomků volyňských Čechů panem Bečvářem. Ten má dokonce stále uloženy dokumenty, které odkazují na život jeho rodiny na Ukrajině. Sám se tam byl podívat před dvěma lety.
Starosta Kolešovic Martin Dvořák přislíbil s projektem pomoci. „Oslovím starosty okolních obcí, kde rodáci z Hulče žili nebo žijí, a poté se uvidí, kolik nás v létě na Ukrajinu pojede. Ze seznamu, který měl pan Pankow s sebou, vím, že kromě Kolešovic se volyňští Češi z Hulče usídlili také v Hořesedlích, Hořovičkách, Děkově a Kolešově. Navíc u nás v kinosále v posledních čtyřech letech pořádají společná setkání. Někteří z nich do Hulče jezdívají, v Žatci je dokonce cestovka, která tam zájezdy organizuje,“ uzavírá starosta Martin Dvořák.
Markéta Hartlová
