Jitka Herinková vydává druhý kalendář prací svého otce

Rakovník v minulém století

RAKOVNÍK. Letos na podzim by měl spatřit světlo světa již druhý kalendář prací rakovnického malíře Jana Látala. První byl na rok 2006, jeho následovník tedy bude zdobit zdi o šest let později.

„K vydání prvního kalendáře mě ponoukl Ivo Mička. Řekl mi: ‚Holka, dělej něco, nemělo by se zapomínat.‘ A tím mě nastartoval. Táta zemřel v roce 1982 a já jsem si myslela, že o něm nikdo už moc neví a že je všechno pryč.“

Práce na kalendáři začala shromažďováním obrazů Rakovníka po příbuzenstvu a od otcových spolužáků. „Když je Petr Lokša naskenoval, řekl mi, že je jich dost i na druhý kalendář a že by se mohl zopakovat za pět let. Byla jsem za ním před rokem, ale to už se připravovaly dva jiné kalendáře s rakovnickými motivy, tak jsme jeho vydání ještě odložili, aby se nekryly.“

Letos už jsou přípravy kalendáře v plném proudu. Nakonec se ukázalo, že bylo třeba dodat ještě několik obrazů, a tak musela Jitka Herinková opět shánět. „Mám velkou radost, že se mi podařilo zjistit, kdo má velký portrét Carmen. Tu bych chtěla dát na první stranu, takže tentokrát to nebudou jen obrazy z Rakovníka.“

Carmen je portrét zpěvačky Anny Neumannové z Lužné, členky slavné Rakovnické opery. Protipólem Carmen by měla být soška Zlaté rybky, kterou Jan Látal vytvořil u sochaře Nonfrieda. „Táta za ním chodíval poměrně často, vždy si zapálili doutník a zkritizovali režim. Tehdy právě Nonfried dělal Nezaměstnaného a táta si současně vytvořil svého, jako karikaturu. Posadil ho s cigaretou na patník, vedle něho byla flaška od rumu a na druhé straně krabička od olejovek. Táta byl dost pronásledovaný, že prý rozvrací republiku, a my jsme nesměli studovat,“ popisuje.

Oproti minulému kalendáři, který byl koncipován na šířku, bude letošní situován opačně, ale opět bude laděný do světlých tónů. „Na poslední stránce bych chtěla, aby mezi jednotlivými obrázky byla Zlatá rybka. Představuji si ji jen jako určitý podkres. Takže by tam byly dvě ženy, jedna na titulní straně, druhá na poslední, ale uvnitř budou opět obrazy Rakovníka. Chtěla bych ho nazvat Rakovník v minulém století,“ uzavírá.

Lenka Pelcová