Tak jako dnes lákají turisty Kounovské kamenné řady, by mohl být v budoucnu lákavý i Špičák.
O druhou záhadnou lokalitu se zajímá skupina badatelů
Je Špičák zajímavější než řady?
KOUNOV. Známé Kamenné řady nejsou v Kounově jedinou záhadnou lokalitou posetou velkými a do nápadných obrazců uspořádanými kameny. Zájem badatelů se nyní obrací na vrch Špičák. Zdejší kameny prý mohou být dokonce zajímavější než proslulé kounovské řady. Alespoň podle skupiny badatelů, která má se Špičákem velké plány.
„Kontaktovali nás loni v létě, vylíčili nám v dopise své záměry a požádali o souhlas. V zastupitelstvu jsme o spolupráci obce s nimi jednali a schválili ji. Pro nás je tato iniciativa pochopitelně zajímavá, už proto, že samotné kounovské řady jsou na domoušickém katastru, ale Špičák je náš,“ přibližuje starostka Kounova Dana Bechynská.
Na Špičáku se prý mělo v minulosti nacházet velké množství vztyčených a záměrně uspořádaných kamenů. Od vztyčených kamenů prý může pocházet i jméno vrchu, který jinak svým tvarem a spíše nenápadnou výškou nedává k takovému označení žádný důvod. V padesátých letech došlo při lesní těžbě k rozsáhlé devastaci lokality a cílem skupiny badatelů je tento stav alespoň částečně napravit a nejvýraznější kameny znovu vztyčit. Že to půjde, ukázal loňský úspěšný pokus s jedním z tamních velkých kamenů.
O lokalitě na Špičáku dosud neměla běžná veřejnost žádné povědomí. „Je známá spíš jen lidem s hlubším zájmem o megality, stejně jako další podobné lokality v okolí kounovských řad, například kameny u Nečemic. Odborný výzkum na Špičáku dosud, pokud vím, neprobíhal, zatím jsou jen předmětem zájmu amatérských badatelů,“ říká Roman Hartl z Rakovnicko, o. p. s., který je autorem expozice o kamenných řadách v kounovském muzeu.
Pokud se dnes na Špičák vydáte, co na něm uvidíte? Když nebudete opravdu důkladně hledat, tak nic. Kameny totiž ze země nijak nevyčnívají, jsou zarostlé mechem a navíc jsou často ukryté v nánosech jehličí. „Na první pohled si v lese ničeho neobvyklého nevšimnete. Pokud ale objevíte jeden a zaměříte se na další, tak uvidíte, že vedou v pravidelných řadách. Ani já sama, i když máme lokalitu blízko za domem, jsem si ji nikdy předtím nedávala do souvislosti s kamennými řadami. Kameny na Špičáku by měly být větší než na řadách, kolik jich ale je a v jakém jsou rozsahu, se neví,“ přibližuje starostka.
Na webových stranách věnovaných megalitům se o Špičáku píše, že leží v době slunovratu na spojnici kounovských a nečemických řad, a že v kamenech na jeho vrcholu badatelé spatřují kamennou řadu, kruh či centrální vizír (kámen, nad nímž mělo vycházet a zapadat slunce o slunovratu a rovnodennosti a měl pomáhat řídit polní práce, dobu slavností či rituálů). Stejně jako v případě významu kounovských řad se pochopitelně dá diskutovat i o Špičáku. I on zřejmě zůstane velkou neznámou.
Kounovští vidí ve Špičáku další zajímavý turistický cíl, který do obce přiláká návštěvníky, a netají se, že jeho ambice jdou ještě dál. Zhlédl se v belgické obci Weris, která je centrem megalitických památek Belgie. Kdysi tichá vesnice dnes žije turistickým ruchem a úspěšně z něj těží. Výměna zkušeností s obcí Weris by Kounovu měla ukázat, jak zdejší megalitické památky správně prodat.
Obec navíc plánuje projekt na novou expozici kamenných řad a jak prozrazuje Roman Hartl, měl by v ní mít své místo i Špičák: „Nová expozice by měla Kounovsko představit jako oblast s výskytem celé řady zajímavých kamenných památek, takže prostor dostanou nejen kounovské řady, ale i kameny na Špičáku a další lokality. Vše směřuje k tomu, aby se Kounov stal centrem českých megalitů, takovým českým Werisem.“
Markéta Hartlová
