„Silnice od záchranky je nejvzorněji udržovanou cestou v republice,“ říká starosta

Úklid zvládají, ale kam se sněhem?

RAKOVNICKO. Tak bílý prosinec, jako je ten letošní, už tu dlouho nebyl. Zatímco v předchozích letech se v nižších polohách slovo kalamita použilo maximálně pětkrát za zimu, tentokráte ho slyšíme několikrát za týden. Jakmile se sníh ze silnic odklidí, připadne nová várka. Přesto si starostové obcí na Rakovnicku nestýskají. I když je sněhu hodně, tvrdí, že s ním bojují statečně a úspěšně.

Přetáhli depo

„Je pravda, že někdy ten boj trochu nezvládáme, protože bychom potřebovali výkonnější techniku, ale to není při takové četnosti sněžení žádná ostuda. Snažíme se ze všech sil, aby byly silnice sjízdné, a myslím, že se nám to daří,“ říká starosta Roztok Vladimír Melč. Zimní údržba v jeho obci je navíc ztížená tím, že leží v kopcovitém terénu. Technika tak musí zápolit nejen se sněhem, ale i s převýšením. „Včera jezdili popeláři. Aby se dostali opravdu všude, museli jsme ráno projet s pluhem celou vesnici. A trvalo to 2,5 hodiny. To je stejná doba, za jakou běžně jezdím z Roztok do Brna,“ porovnává Vladimír Melč.

Roztoky jsou sídlem záchranné služby. Její řidiči se ale letos rozhodně nemusejí obávat, že ze svého stanoviště nevyjedou. Obci se totiž podařilo přetáhnout z Městečka depo Správy a údržby silnic (SÚS). Ve stejném areálu, kde má stanoviště záchranka, tak parkuje i technika ČNESu a je zde uskladněn posypový materiál.

„Nabídli jsme jim lepší podmínky, než měli v Městečku. Tedy garážová místa na techniku, vytápěnou místnost a panelovou plochu na složení materiálu. Díky tomu je dnes cesta od záchranky k silnici asi nejvzorněji udržovanou cestou v republice. Každé dvě hodiny je protažená a posypaná. Na adresu SÚS se většinou snáší kritika, ale já mám pocit, že si zaslouží pochválit. Dělají, co mohou. V takové zimě není údržba silnic jednoduchá,“ říká roztocký starosta.

Sůl, až bude nejhůř

Na Křivoklátsku je už několik let zakázáno solení. A praxe ukázala, že pokud není ledovka, pluhování a sypání silnic štěrkem bohatě stačí. Sůl ale není na území CHKO úplně tabu. Při schůzce 2. prosince, kdy se sešli starostové obcí Křivoklátska se zástupcem SÚS Kladno Františkem Frolíkem a vedoucím Správy CHKO Petrem Hůlou, bylo dohodnuto, že v případě kritické situace, tedy ledovky, může údržba použít i sůl.

Jezdil i RAkochmel

Sůl používají jen minimálně i v dalších obcích, byť nejsou v CHKO. A to z čistě osobního přesvědčení. „Z hlediska ekologie nejsem zastáncem solení, takže pokud to není nutné, silnice nesolíme,“ říká starosta Kolešovic Martin Dvořák. Také on říká, že dosavadní kalamitu zvládali.

„Horší je, když sníh povolí a pak zmrzne. I na to jsme ale připraveni. Nechali jsme si přivézt jemný štěrk. Na naší technice máme totiž i rozmetadlo, ale zatím jsme ho nezkoušeli, to až bude hůř. S čerstvým sněhem zas takové problémy nejsou. Na údržbu máme svůj traktor, a i když jsme ho teď měli rozbitý, poradili jsme si. Jezdil pro nás Rakochmel, se kterým máme dobrou spolupráci. Na chodníky máme zahradní traktůrek s radlicí, který jsme pořídili loni na sekání hřiště. Jezdil jsem s ním nejdřív já, teď jsme najali mladíka, který nemá práci, tak jezdí místo mě,“ přibližuje kolešovický starosta.

Pluhuje i exstarosta

Kalamitu zatím dobře zvládají i v Čisté. Obec má nejen svoji techniku, ale pomáhá jí i bývalý starosta Jaroslav Kondelík se svým traktorem a pluhem. „Když je kalamita, tak vyjíždějí naši pracovníci už v půl páté, jinak v půl šesté. Chodníky sypeme štěrkem s přidáním soli a písku,“ popisuje starostka Čisté Blanka Čebišová.

V Lubné vyjíždějí při kalamitní situaci pracovníci úřadu odklízet sníh třeba už v jednu v noci. „Včera, kdy zase sněžilo, jezdili od čtyř od rána. Jeden odklízí sníh ze silnic s traktorem a pluhem, druhý jezdí se sněhovou frézou a uklízí chodníky a parkoviště. Techniku máme vlastní. Před pár lety jsme měli na zimní údržbu sjednané soukromé firmy a jedno vyjetí nás stálo i 14 až 15 tisíc. Navíc většinou přijeli až odpoledne, kdy už to není moc platné. Proto už si údržbu zajišťujeme sami,“ říká starosta Lubné Pavel Vyskočil.

Přetahovaná se silničáři

Všichni starostové se shodují na tom, že největší komplikace jsou s tím, kam sníh odhrnovat. „Je to přetahovaná se silničáři. Uklidíme chodníky, pak přijedou silničáři a zase nám to nahrnou zpátky. Předminulý týden jsme proto odváželi tři dny hromady sněhu z obce do potoka,“ popisuje lubenský starosta. Stejně postupovali i v Kolešovicích, kde obci s odvážením hald sněhu pomohla firma, která ve vesnici pokládala kanalizaci.

Markéta Hartlová