Chrášťanští školáci (se symbolickým šekem pro vítěze) se radují z výhry 500 tisíc korun.
Poslední dny byly na nervové zhroucení, z 1. místa klesli na čtvrté
Škola vyhrála půl milionu
CHRÁŠŤANY. Chrášťanská škola je velmi soutěživá. Pochlubit se může spoustou vítězství v různých soutěžích. Ovšem výhra, kterou si odnesla z projektu Péčí o svůj domov pomáhejte dětem, je zatím nejbombastičtější – půl milionu korun na zlepšení prostředí ve škole. Soutěž vyhlásila v dubnu společnost Unilever a její pravidla byla jednoduchá, shromáždit co nejvíce účtenek za nákup výrobků Domestos a Cif. Cena za výrobky se sčítala a proměňovala v body, které se rozpočítávaly na jednoho žáka. Kdo měl bodů nejvíce, vyhrál.
„Jsme malotřídka, a to je pro podobný typ soutěží, kdy se body rozpočítávají na jednoho žáka, výhodou,“ říká družinářka Eva Divišovská, která byla společně s Evou Hvězdovou, jež vede na škole jeden z kroužků, hlavním tahounem soutěže. „Do června jsme sbírali takovým běžným způsobem, kdy se sem tam něco přineslo. Poslali jsme asi dva balíčky účtenek a byli v top 50. Pak se shromažďovaly přes prázdniny další, poslaly v září a ejhle, vyšvihli jsme se na dvanácté místo. Půl milionu mělo získat prvních pět škol a od těch jsme najednou byli jen kousek, tak jsme se do toho obuli pořádně,“ směje se Eva Divišovská.
Výrobky nakupovali rodiče i prarodiče dětí, jejich známí, další obyvatelé Chrášťan... a rázem byla škola šestá. K půl milionu už byl jen krůček. Byl ale teprve říjen a uzávěrka soutěže byla v listopadu. „Když jsme se dostali na páté místo, bylo nám jasné, že pokud polevíme, dlouho se na něm neudržíme, a tak nás napadlo, zkusit poprosit o pomoc různé instituce. Ten poslední měsíc už jsem si připadala jako blázen. V marketech jsem brala z košíků účtenky a hledala, jestli na nich náhodou není Domestos nebo Cif, některé obchody nám pomohly a účtenky pro nás shromažďovaly. Pak jsem volala do domovů důchodců, ústavů sociální péče a podobně a ptala se, jestli náhodou výrobky nekupují a nemohli by nám poslat účtenky. Musím všem strašně moc poděkovat, protože byli opravdu vstřícní a účty nebo faktury nám posílali,“ přibližuje družinářka.
Krátce před uzávěrkou soutěže se škola dostala dokonce na první místo. Poslední týden znamenal největší nervy. Jen během pondělka se škola postupně propadla z prvního místa na čtvrté. „Bylo nám nervově úplně špatně, když jsme na internetu kontrolovali, jestli jsme neklesli ještě níž. Kdybychom skončili šestí, tak by mě snad odvezli do blázince,“ směje se Eva Divišovská. Škola nakonec na čtvrtém místě vydržela a v pátek kolem poledního přišly výsledky s radostným konstatováním, že vyhrává půl milionu korun.
„Byly to hrozné nervy, jak dopadneme. Když jsme vyhráli, tak jsme z toho měly velkou radost. I když je pravda, že si výhry moc neužijeme, protože za půl roku už ze školy vycházíme,“ říkají školačky Vanda Čerňáková, Lucka Bubeníčková a Tereza Hvězdová, jejichž rodiny se do soutěže zapojily velmi aktivně. Na svoji družinářku prozrazují, že vítězství obrečela. Výhru pak všichni oslavili dětským šampusem.
Půl milionu musí škola proinvestovat do 31. března příštího roku. Do minulého pátku musela vybrat, co všechno za peníze udělá či nakoupí. Za výhru se budou např. ve třídách snižovat stropy, měnit elektřina, dávat nové podlahy, nakoupí se nový nábytek, tělocvična se vybaví novým nářadím, jídelna nábytkem, místnosti vymalují apod. Prostor k tomu, zvolit si, co by chtěli, dostali i samotní školáci.
Výhra potěšila i starostku obce Janu Tlapákovou: „Je to příjemné a radostné. Naše škola je vůbec hodně šikovná v soutěžích, už toho vyhrála hodně. Co si vybavuji, tak od RWE to bylo 10 tisíc na vybavení do školy, pak v další soutěži třicet tisíc korun. Takhle veliká částka je to ale poprvé. Jak ji škola proinvestuje, jsme nechali na paní ředitelce, i když ona s námi své návrhy pochopitelně konzultovala a my s nimi souhlasili.“
Jediná nevýhoda, kterou nakonec soutěž měla, je obrovská zásoba Domestosů a Cifů, jež těm nejaktivnějším sběračům účtenek zůstala. „Máme toho doma plnou špajzku,“ směje se Tereza Hvězdová. A podobně jsou na tom i její spolužačky. „Myslím, že máme zásobu aspoň na dva roky. A nejvíc babička, která nakupovala opravdu hodně,“ říká Vanda Čerňáková. Stejnou zkušenost má i Lucka Bubeníčková: „Chudák babička má Domestosů plnou ložnici, až děda nadává, že o to pořád zakopává.“ Tak vydezinfikované určitě Chrášťany ještě nebyly.
Markéta Hartlová