Pod základem je dutina, zřejmě kvůli poklesu hladiny spodní vody

Mariánský sloup se naklání

RAKOVNÍK. Mariánský sloup na Husově náměstí v Rakovníku byl v posledních týdnech pod drobnohledem statika, archeologů a památkářů. Podél sloupu bylo vedeno několik sond, které měly pomoci najít vysvětlení, proč se sloup naklání. Geodetická měření totiž ukázala, že se během roku vychýlil o 12 mm.

„V roce 1998, kdy se prováděly dílčí opravy, restaurátor zjistil, že se sloup vychyluje. V loňském roce tedy město iniciovalo pravidelné geodetické měření, které probíhalo každé dva až tři měsíce,“ přibližuje archeoložka rakovnického muzea Kateřina Blažková. Výsledek měření restaurátorova slova potvrdil. „Jestli je 12 mm za rok hodně, nebo je to zanedbatelné, nelze říci. Je možné, že se vychyluje odjakživa, jelikož byl postaven ve svahu na navážce a mokřině. Od našich předků to byl velmi odvážný krok stavět na tak nestabilním podloží,“ říká archeoložka.

Výkopy, které se u sloupu v posledních týdnech prováděly, měly prověřit kvalitu základu. A jak se ukázalo, stavitelé na něm nešetřili. Z hlediska výšky a velikosti sloupu je dostatečný. Základ je dva metry hluboký, vyskládaný z kamenů a kusů cihel a pojený tehdejším typem malty.

„Základ je stabilní, ale pod ním jsme objevili dutinu. Není velká, při prvním měření měla asi 30 × 30 cm, takže nehrozí, že by se celý sloup propadl, ale může se kvůli ní lehce vychylovat z osy. Je historicky doloženo, že náměstí bývala mokřina. Proto se pod základem provádělo haťování. Je to podobný způsob jako při zakládání dubových pilotů. Sloup je ale menší stavba, proto se místo dubových trámů na mokřinu naházely jen dubové větve, které podloží zpevnily,“ vysvětluje archeoložka. Pod sloupem zřejmě poklesla hladina spodní vody, a proto se pod ním utvořila dutina. Z té archeologové vytáhli vzorek dubových větví a zkusili je poslat na dendrochronologii, což je metoda, která určuje stáří dřeva pomocí srovnávání letokruhů. Zatím však není jisté, zda bude možné metodu použít i u slabé větve.

„Že se sloup vychyluje kvůli dutině a poklesu hladiny spodní vody, je ale spíše hypotéza. Abychom si tím mohli být stoprocentně jisti, musely by být sondy větší a jít pod základ. To ale nebylo možné, protože se základ začal při jeho obnažení v bocích rychle drolit. Výsledek ale stačil na to, aby mohl statik situaci vyhodnotit a zpracovat posudek,“ říká Kateřina Blažková. Statik Otakar Hrdlička navíc může svoje závěry porovnat i s průzkumy v jiných městech. Stejný problém řeší například v Hostivici nebo Buštěhradě.

Pro samotné archeology byla největším překvapením průzkumu dutina se dřevem pod základem, která jim odhalila, jakým způsobem v době stavby sloupu, tedy v roce 1749, kotvili. Pro památkáře bylo zajímavé i odhalení staré dlažby náměstí. Ta se na severní straně nachází jen 5 až 6 cm pod současným terénem. „Jsou to klasické kočičí hlavy. Vzhledem k tomu, že se při výkopu neobjevila v žádné hlubší vrstvě jiná dlažba, jedná se patrně o nejstarší dlažbu náměstí. Může být z počátku 19. století, nebo přímo z období, kdy sloup vztyčili. Tehdy mohli kočičími hlavami sloup odláždit. Město by mělo při restaurování sloupu zahrnout do projektu i rehabilitaci této dlažby,“ říká památkářka Eva Volfová.

Město nyní čeká na posudek od statika. Podle něj zvolí postup, jak dál. „Pokud by se musel sloup celý rozebrat, stálo by to miliony, pokud by se mělo jen zpevnit podloží, bylo by to mnohonásobně levnější. Zatím nevíme, jaké opatření bude potřeba, proto nelze říci, jak se bude dále postupovat. Na levnější variantu bychom mohli čerpat dotaci z ministerstva kultury, která bývá kolem 400 tisíc korun. V případě dražší varianty bychom zkusili najít vhodný dotační titul z regionálních operačních programů,“ dodává mluvčí rakovnické radnice Jan Polák.

Markéta Hartlová