Heroldův Rakovník přivítal vynikající hudebníky z Japonska

Virtuózové z jiné galaxie

RAKOVNÍK. O tom, že festival Heroldův Rakovník má vskutku světovou kvalitu, se mohli přesvědčit návštěvníci koncertu, který se uskutečnil v neděli 12. září v Heroldově síni Rabasovy galerie. Pozvání přijali hudebníci z USA a Japonska, aby přednesli díla převážně evropských autorů. Rakovník tak slyšel interprety, kterým tleskaly nejprestižnější koncertní sály zeměkoule.

Zcela zaplněnou Heroldovou síní se rozezvučela nejprve příčná flétna v rukou Američanky Molly Shambo. Sólová flétnistka symfonického orchestru University v Bufallo je také členkou New York City Flute Clubu. V Rakovníku přednesla v doprovodu klavíristy Miroslava Sekery skladbu Ombra mai fu George Friedricha Händela a Sonátu A dur Césara Francka. Mezi dvěma klasickými díly si vystřihla sólově také moderní kompozici japonského skladatele Toru Takemitsu a předvedla, co všechno se dá dělat s příčnou flétnou (podrobnosti viz Bulvárek). Posluchačům se ale líbila spíše její provedení klasické hudby, i když i těžce stravitelná moderna vynesla interpretce aplaus. Netleskal jen Vlastimil Řebec.

Po krátké přestávce předstoupil před publikum teprve patnáctiletý houslista Ryosuhe Suho v doprovodu klavíristky Marie Togawa a znalcům hudby v sále úžasem spadla brada. Jakoby přijeli hudebníci z jiné galaxie, což ostatně není nijak přehnaný kompliment. Marie Togawa (1984) vystudovala prestižní Tohogakuen Scholl of Music a je laureátkou mnoha světových soutěží. Kromě úspěchů v rodném Japonsku sklízela vavříny i v Evropě. Např. v Itálii získala v roce 2003 první místo na Italy Piano Competetion. Kromě Heroldovy síně jí tleskaly i kapku větší sály. Např. Tokyo Opera City Concert Hall, Tokyo Metropolitan Concert Hall či Carnegie Hall.Srovnatelné úspěchy má za sebou i patnáctiletý Ryosuke Suho, který už od deseti let sklízí zlaté medaile na houslových soutěžích po celém světě.

Osobně jsem naživo nic podobného ještě nikdy neslyšel. Oba mistři přednesli nejprve Sonatinu pro housle a klavír G dur z pera Antonína Dvořáka. Provedení bylo naprosto dokonalé. Jestliže Petrof Rabasovy galerie zněl českému klavíristovi Miroslavu Severovi nádherně, pod rukama křehké Japonky doslova rozkvetl. Zatímco se nad klávesami půvabně vlnila, očima se vpíjela do partitury a útlými prsty tesala doprovod v neomylných sekvencích s přesností na pikovteřiny. Hrála důrazně a přitom vytvářela dostatek prostoru pro andělský zvuk houslí Ryosuke Suho. Jeho paganiniovská technika vynikla zejména ve Fantasii Brillante z dílny slavného houslového virtuoza Henryka Wieniawskiho. Ještě teď mi z nedělního zážitku běhá mráz po zádech. Heroldův Rakovník se rozhodně vyplatí sledovat.

Pavel Sklenička