Akademický sochař Miroslav Pangrác a starosta Zdeněk Nejdl při odhalení Tylovy busty.

Busta J. K. Tyla se po dvanácti letech vrátila do divadla

Posvícení přineslo i odhalení Tyla

RAKOVNÍK. „Bez nadšení a jisté dávky bláznovství by nevznikla řada zajímavých a podnětných věcí. Byť by se mohlo zdát, že nadšenců a lidí ochotných udělat něco navíc ubývá, stále se najdou tací, kteří v sobě tyto ideály mají. Dva z nich se dali dohromady i v Rakovníku, aby Tylovu divadlu vrátili bustu toho, po kom je pojmenováno,“ psala jsem zhruba před rokem. A právě minulou sobotu došla ta trocha krásného bláznovství svého naplnění. Ve foyer Tylova divadla od 4. září opět zaujímá své místo stejnojmenný dramatik.

Josef Kajetán Tyl zmizel z divadla při jeho přestavbě. KC ho zjara roku 1998 (před rekonstrukcí) odevzdalo do depozitáře Muzea T.G.M. v Rakovníku, ale po jejím dokončení již nebyl Tyl k nalezení. Idea znovuvytvoření busty se vylíhla úplně náhodou. Vznikla při výletu Luboše Vondříčka, iniciátora celé akce, do Plzně, kde na konci jednoho hřbitova našel osmdesát let starý pomník ke sto dvacátému výročí narození J. K. Tyla (1808 – 1856). Tato návštěva se odehrála na sklonku roku 2007 a zapálila jiskřičku poznání, že J. K. Tyl bude mít dvousté výročí od svého narození a že v Rakovníku je stejnojmenné divadlo.

Když se pátrání po původní bustě minulo účinkem, oslovil Luboš sochaře Miroslava Pangráce a od června roku 2008 se začal postupně rodit hliněný model. K odlití do sádry došlo v srpnu 2009. Pak už se do projektu vložilo i město Rakovník a s jeho finančním krytím byl během letošních prázdnin zhotoven bronzový odlitek. Ten je dílem kovolitce Petra Dvořáka z Prahy, dlouholetého spolupracovníka Miroslava Pangráce. Abychom byli zcela kompletní, sokl pod bustou zhotovil Martin Louženský z Jesenice. O postupu prací na Tylově bustě informovaly během sobotního dopoledne snímky na nástěnkách u vchodu do divadla. „Mistr Pangrác tvořil od počátku své dílo s ohledem na jeho budoucí umístění a na celkové vyznění vstupního prostoru divadla,“ uvedl starosta Zdeněk Nejdl. Než došlo k odhalení busty, přiblížil mluvčí radnice Jan Polák život a význam této postavy. O hudební zpříjemnění se postarali dva harmonikáři, Michal Štengl a Ruda Vávra.

Ke slovu se dostal i Miroslav Pangrác: „Jsem šťastný, že jsem mohl pro Rakovník vytvořit dílo, které navazuje na mou ranou práci. V roce 1960 jsem vyhrál soutěž na náhrobek Františka Škroupa (socha Hudby) a jsem rád, že jeho přítel a spoluautor hymny bude zastoupen v Rakovníku. Nejvíc mě mrzí, že jsem ho nemohl dělat podle živého modelu, stejně jako mi kdysi seděla Otýlie Beníšková, která je také zde v bronzovém odlitku. Věřím, že příroda bude ke mě tak milosrdná, že mi ještě dopřeje zdraví a nějaký čas a já se ještě o něco pokusím,“ slíbil Miroslav Pangrác a omluvil svou indispozici. „Předevčírem mě pustili z nemocnice.“

Na kruh, spojující práci Miroslava Pangráce, navázal i starosta Zdeněk Nejdl: „Pro město Rakovník je velkou ctí, že se tu po šesti letech rozrůstá fond uměleckých děl o další špičkové sochařské dílo,“ a poděkoval všem, kteří byli nápomocní při organizaci a zabezpečení slavnosti.

Lenka Pelcová