Samostatný předmět sexuální výchova se do osnov nevejde
O sexu většinou až na 2. stupni
RAKOVNICKO. Mají děti mluvit o sexu nejprve s rodiči, nebo s učiteli? A v jakém věku? To jsou jen některá témata, která v posledních dnech rozvířila diskuse o metodické příručce pro výuku sexuální výchovy na základních školách. Některé rodiče pobouřily metody, podle nichž by měli učitelé sexuální výchovu vyučovat.
„Příručka se mi ještě do ruky nedostala. Paradoxně nám do školy přišla dříve příručka nazvaná Proč neučit sexuální výchovu. Pokud vím, tak někteří rodiče kritizovali, že jdou některá témata už na prvním stupni až příliš do hloubky a že je v příručce sex prezentován spíše jako technická aktivita. Sexuální techniky se do našich osnov určitě nedostanou, ty už mají děti beztak nastudované z Bravíčka, téma sexu ve škole probíráme spíše po vztahové stránce, a sice v předmětu občanská a rodinná výchova. Začínáme už na prvním stupni, kde se s dětmi bavíme o tom, jak funguje rodina, kamarádské vztahy. A postupně se v tématu přechází dál na partnerské vztahy,“ říká ředitel 3. ZŠ Rakovník Jan Křikava a dodává, že pro případný samostatný předmět sexuální výchova už ani není v učebních osnovách prostor.
Že by se o sexu s dětmi mělo mluvit, se kantoři vesměs shodují. „Mělo by se podle mého začít už od první třídy. Ale pochopitelně adekvátně věku, ne jít do extrémů. U malých dětí by se mělo začít ve stylu, že se maminka s tatínkem musejí mít rádi, aby se narodilo miminko. V našich školních osnovách sexuální výchova není. Je tam spíše jen takové povídání o rodičovství a mateřství. Na prvním stupni se o tom nehovoří vůbec. Sex je téma, které bylo tabu jak ve školách, tak v rodinách. A tak by to být určitě nemělo,“ říká Jaroslava Sunkovská, výchovná poradkyně ZŠ Kounov, a dodává, že by určitě nebyla proti, aby se sexuální výchova zavedla už na prvním stupni.
„O sexu by se s dětmi měli bavit i rodiče, aby z toho pak nebyly ve škole vyjukané. Navíc v televizi vidí děti leccos a měly by být schopny tomu porozumět. Kdy je nejvhodnější čas se s dětmi začít o sexu bavit, je otázkou. Je to hodně individuální. V některých nábožensky založených rodinách je toto téma tabu až do svatby. Hodně proto záleží i na rodinném prostředí, jak je dítě schopno si o těchto věcech povídat,“ říká Jaroslava Sunkovská s tím, že by se neostýchala předmět sexuální výchova vyučovat.
V jesenické základní škole už sexuální výchovu v učebních osnovách mají od roku 2007, kdy zpracovávali školní vzdělávací program. „Témata jsou zařazena do předmětu výchova ke zdraví, který vyučujeme na druhém stupni a některá témata jsou i součástí přírodopisu v ročníku, kdy se probírá lidské tělo. I na prvním stupni se téma probírá. Pochopitelně ne do hloubky, je spíše zaměřeno na vztahy v rodině,“ říká ředitelka ZŠ Jesenice Danuše Vopatová. Po zařazení sexuální výchovy do osnov prý žádné stížnosti od rodičů nepřišly a ani samotná výuka není problematická.
„Učitel musí být připraven na různé poznámky, musí na ně umět reagovat. Někdy se vás totiž děti snaží takzvaně dostat. Učitelka, která předmět vyučovala v minulém roce, s tím problémy neměla,“ přibližuje Danuše Vopatová. Přístup dětí k tématu je velmi individuální. Někteří žáci se stydí a pro dotazy raději využijí anonymní písemnou formu, jiní klidně za učitelem s dotazem přijdou, ale individuálně, a poslední skupinu tvoří děti, které se zeptají bez ostychu před celou třídou na cokoli. Ovšem především proto, že chtějí být zajímavé a upoutat na sebe pozornost. Právě na jejich dotazy a poznámky musejí být učitelé schopni vhodně zareagovat.
Markéta Hartlová
